Když Alexandr Sketin neuspěl, napadl policisty a hrozil vyvražděním jejich rodin. Ilustrační foto.

Když Alexandr Sketin neuspěl, napadl policisty a hrozil vyvražděním jejich rodin. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Ruský špion verboval českého vědce

  • 142
Ruský vojenský atašé se pokusil zverbovat českého jaderného vědce. Odehrálo se to utajeně, ale šlo o jednu z největších loňských špionážních afér v Česku. Jako ukázku ruského získávání českých agentů uvádí tento případ čerstvě zveřejněná Výroční zpráva BIS za rok 2006.

Píše se v ní o "setkání ruského špiona s šéfem významné české instituce působící v oblasti jaderné, chemické a biologické ochrany". MF DNES se podařilo zjistit podrobnosti.

Ruský diplomat Alexandr Sketin navštívil v dubnu 2006 ředitele Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany Stanislava Brádku a pozval ho na večeři. Vyptával se na délku jeho praxe i zkušenosti v oboru.

"Překvapilo mne to. Rusové musí vědět, že jsem před jedenadvaceti lety působil v ukrajinském Černobylu, když jim tam bouchl jaderný reaktor," vzpomíná na setkání s diplomatem ředitel Brádka, který se dříve zabýval zdravotními potížemi lidí v uranovém průmyslu.

Sketin záhy zjistil, že z Brádky nic zajímavého nedostane a že neuspěje se získáním vědce ke spolupráci. Začal si tedy nalévat – setkání vyvrcholilo výkřiky, že Češi vstupem do NATO zradili Rusko.

Diplomat byl stále agresivnější, Brádka pro jistotu přivolal policii. Té ale Sketin odmítl předložit legitimaci s tím, že je náměstkem ruského ministra obrany. Když ani to nezabralo, policisty napadl a vyhrožoval jim vyvražděním rodin.

BIS konstatuje, že z 60 ruských diplomatů v Česku působí v rozvědce až polovina.

Na zpackanou "verbovku" ruského špiona vzpomíná dnes ředitel Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany Stanislav Brádka s úsměvem.

"Stále mi to připadá, jako by se ta rvačka s policisty strhla včera. Natolik šokující to pro mne byl zážitek. Zvláště ty zlostné Sketinovy výkřiky o naší zradě Ruska. O napadení a zranění přivolaných policistů už ani nemluvě. To už ze vzteku, že se ode mne nic nedozví, Sketin ztratil profesionální glanc. Dnes už bych takové pozvání na večeři odmítl. Mohlo mne napadnout, že je za tím něco víc, že by se asi rád dozvěděl něco o našem výzkumu," přiznává Brádka.

Jeho ústav patří k pracovištím, kam se běžný smrtelník nedostane. Se Sketinem se Brádka seznámil při pracovním jednání na ruském velvyslanectví.

Brádkova nadřízená Dana Drábová hodnotí "výzvědný skandál" již s úsměvem: "Stanislav Brádka je špičkový odborník, ale tenkrát měl víc štěstí než rozumu."

Alexandr Sketin opustil Česko krátce po svém skandálu. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2006 upozorňuje, že ruská rozvědka se v Česku zajímá nejvíce o ekonomiku, protože Moskva usiluje o výhodnější postavení v česko-ruských hospodářských vztazích, ale také o získání kontroly nad českými firmami, jež vstupují na ruské trhy.

Mnozí ruští rozvědčíci působí podle BIS jako diplomaté – což byl i případ Alexandra Sketina – nebo technický personál velvyslanectví. Zpravodajské důstojníky lze podle BIS najít i mezi ruskojazyčnými novináři akreditovanými v Česku a působí zřejmě i v různých firmách.

Neméně silná je i ta část výroční zprávy BIS, která se věnuje sílícímu tlaku organizovaného zločinu na státní správu, aby podsvětí vydělalo na veřejných zakázkách či dotacích. Organizovaný zločin tím zároveň legalizuje své příjmy.

BIS se například soustředila na poměry kolem potravinářské společnosti Setuza, strategicky významné pro stát. Ta byla totiž prostřednictvím společnosti Český olej spjata se skupinou okolo uprchlého podnikatele Tomáše Pitra a zavražděného kmotra českého podsvětí Františka Mrázka.

Skupina se podle BIS snažila ovlivňovat rozhodnutí státní správy ve svůj prospěch. A využívala k tomu všech svých kontaktů.

Tito lidé pronikali "prostřednictvím neloajálních pracovníků včetně vysokých státních úředníků do nejrůznějších oblastí," varuje zpráva BIS.

Informace o situaci kolem Setuzy předala BIS vládě, takže se prý podařilo zabránit několika pokusům Pitrovy a Mrázkovy skupiny získat pohledávky Setuzy za podmínek nevýhodných pro stát.

Jak vláda s alarmující zprávou BIS naloží, není zatím jasné. Premiér Mirek Topolánek se včera celý den novinářům vyhýbal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video