"Naším cílem je vyslat signál, vážný signál, západním partnerům, že věci nemohou takto dál pokračovat," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Kisljak na zasedání Státní dumy, dolní komory parlamentu. Ta má právě dnes na programu rokování o ruském vystoupení z CFE.
"Jsme připraveni spolupracovat se západními partnery na řešení těchto problémů, ale pokud ne, pozastavíme účast na smlouvě," prohlásil Kisljak. "Cílem našeho rozhodnutí není konfrontace, právě naopak."
Němci chtějí pakt zachránit
CFE byla podepsána v roce 1990 a o devět let později byla revidována. Podepsalo ji třicet států NATO a Varšavské smlouvy. Dokument stanovil maximální počty tanků, dělostřeleckých jednotek, obrněných vozidel, bojových letounů a bitevních vrtulníků obou vojenských aliancí mezi Atlantikem a Uralem.
Rusko zaslalo letos v červenci do Nizozemska, kde je CFE uložena, memorandum, v němž potvrzuje, že od 12. prosince pozastavuje účast na smlouvě (více zde). Německo minulý týden oznámilo, že hodlá vyvinout iniciativu s cílem klíčovou bezpečnostní smlouvu zachránit a že v říjnu uspořádá konferenci, na níž by se o CFE jednalo.
Moskva argumentuje tím, že smlouva už není účinná, protože státy NATO neratifikovaly její nejnovější verzi. Severoatlantická aliance dokument ratifikovat odmítla, dokud Rusko nestáhne všechny své jednotky z postsovětského Moldavska a Gruzie, tak jak to slíbilo v roce 1999 při podpisu dokumentu.
Rusko se dalo slyšet, že její rozhodnutí pozastavit účast na smlouvě částečně souvisí s plánem Spojených států vybudovat protiraketovou základnu v Polsku a České republice.
