"Zákon má prezidentovi a vládě umožnit ochranu naší svrchovanosti před útoky," řekl předseda ústavněprávního výboru Rady federace Andrej Klišas agentuře RIA Novosti. Možnost konfiskace majetku by podle něj měl umožnit samostatný federální zákon. "Jakékoli sankce musejí být oboustranné," řekl Klišas.
Poslanci podle něj pečlivě zkoumají, nakolik návrh zákona odpovídá ruské ústavě. "O tom, že je v souladu s evropskými standardy, nepochybujeme," řekl Klišas. "Stačí připomenout případ Kypru, kdy bylo zabavení majetku jednou z podmínek pomoci Evropské unie."
Západ zvažuje sankce proti Rusku po vpádu ruských jednotek na ukrajinský Krym. Americký ministr zahraničí varoval, že se Rusko kvůli své vojenské intervenci na Krymu může ocitnout izolaci. Mezi nejčastěji zmiňovaná opatření patří zákaz vydávání víz, zmrazení kont odpovědných ruských činitelů, případně ruských institucí. EU uvažuje o tom, že přeruší jednání s Ruskem o liberalizaci vízového režimu a o připravované dohodě mezi EU a Ruskem (více čtěte zde).
O tvrdé reakci na jakékoli západní sankce hovořila Moskva už v úterý. Prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci označil hrozby sankcemi za "škodlivé a kontraproduktivní" (o Putinově tiskové konferenci čtěte zde). Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že Moskva na případné sankce odpoví, "a to nikoli nutně zrcadlově".
Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev se nechal slyšet, že pokud Spojené státy vyhlásí kvůli invazi na Krym vůči Rusku sankce, Moskva se možná vzdá dolaru jako rezervní měny a přestane splácet dluhy americkým bankám. Od jeho slov se později Kreml distancoval.
Rada federace v pondělí Putinovi doporučila, aby v reakci na americkou kritiku ruského postupu na Krymu odvolal ruského velvyslance v USA. Prezident ale návrh odmítl s tím, že podobné opatření by bylo "tou poslední možností".
