Vystoupení ruského generála v Lidovém domě potvrdilo, a to nejen tímto výrokem, ale i mnoha dalšími, že Moskva stále hledí na střední a východní Evropu jako na území, do jehož osudů má právo mluvit. Bez ohledu na to, že Praha, Varšava a samozřejmě také Vilnius či Riga jsou už téměř dvě desítky let hlavními městy suverénních států.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg si je setrvačného myšlení Kremlu dobře vědom. Ale jediné, co proti němu může dělat, a co také dělá, je nebrat je na vědomí, pokračovat ve vyjednávání s Američany a nesnažit se ruský přístup za každou cenu korigovat. "Pokud Rusové něco chtějí, ať za mnou přijdou," řekl v rozhovoru pro Český rozhlas 1.
Rusko se dodnes není schopno vyrovnat se zásadními geopolitickými změnami z devadesátých let. Když se rozpadly koloniální říše ovládané bývalými evropskými mocnostmi, bylo pro Brity či Francouze obtížné rozloučit se s državami v zámoří a přivyknout nové realitě. Pro Rusy je obdobná změna o to obtížnější proto, že Moskva po celou komunistickou éru chápala Ukrajinu, Bělorusko či Kazachstán nikoli jako své kolonie, ale jako součást Ruska.
Čeští sociální demokraté asi nemínili pozvání prominentního představitele ruského ministerstva obrany jako akci na podporu výstavby radarové základny v Česku.
Vystoupení generála Bužinského ale paradoxně může být i dobrým argumentem ve prospěch radaru. Stačí si uvědomit, že protesty proti radaru nahrávají Moskvě a jejímu myšlení, které se od dob studené války příliš nezměnilo.
Kdo se chce nadále dívat na Rusko jako na mocnost, která se bude bavit pouze s "americkými partnery" a vyhrazuje si právo ignorovat všechny menší státy, jako je třeba Česká republika, může. Pokud mu však záleží na české suverenitě, nemůže názory generála Bužinského přijmout.