Politiku západních států vůči Moskvě kritizoval ruský generál během svého středečního projevu k vojenským přidělencům zahraničních ambasád. Státy NATO podle něj utiskují Rusko ve všech strategických směrech a jejich cílem je zablokovat jeho vojenský, technický a hospodářský rozvoj.
„Pozemní, námořní a vzdušné síly Aliance znásobily své aktivity v Polsku, Pobaltí a Baltském moři. Vojenská cvičení, zdůvodněná pohádkami o ohrožení z východu, jsou také intenzivnější,“ prohlásil Gerasimov. Podle něj tím Aliance jen ospravedlňuje stupňování vojenských aktivit v blízkosti ruských hranic.
Štít proti raketámWashington i NATO jako celek opakovaně přizvali Moskvu ke spolupráci na štítu, který by měl chránit obě strany Atlantiku především před hrozbou íránských balistických raket. Moskva nejprve souhlasila, ale spolupráce pak uvázla na mrtvém bodě. Rusko dlouhodobě tvrdí, že by americké antirakety rozmístěné v Evropě mohly potenciálně "podkopat" odstrašující cílu ruského jaderného arzenálu, na nichž spočívá obranyschopnost celé země. |
Zvlášť ostře se ruský generál opřel do budování protiraketového deštníku NATO v Evropě. Spojené státy ani jejich evropští spojenci podle jeho slov nechtějí dát Moskvě záruky, že protiraketová obrana nebude namířena proti Rusku a neoslabí tak ruský odstrašující arzenál.
Kapacita protiraketového štítu podle Gerasimova daleko převyšuje obranné potřeby NATO proti „současnému i potenciálnímu ohrožení“.
Západ v čele s USA prý považuje Rusko za geopolitického protivníka, což se podle Gerasimova promítá i do řešení současných krizí v Sýrii a na Ukrajině.
Právě Ukrajinu se podle ruského generála snaží západní země proměnit na dlouhodobě nestabilní oblast, která by „poškodila geopolitické zájmy Ruska a integrační procesy v postsovětském prostoru“. „Snaží se vytvořit obraz Ruska jako tupého agresora vůči Ukrajině,“ prohlásil Gerasimov.
Vztahy mezi Ruskem a Západem jsou na bodu mrazu od jara po ruské anexi Krymu. Západ obvinil Moskvu ze zasahování do vnitřních záležitostí Ukrajiny, vyzbrojování proruských separatistů na východě Ukrajiny i zapojení ruských vojáků přímo do bojů. Moskva obvinění popírá. V reakci NATO posílilo obranu svých východních členů, především pobaltských zemí, Polska a Rumunska.
Kritika velitele ruských ozbrojených sil přichází v době, kdy pohotovostní stíhačky NATO znovu zachytily nad Baltem formaci nekomunikujících ruských bombardérů. Šlo o čtyři stroje Tu-95 "Bear“ a dva Tu-22M „Backfire“, ke kterým pro jistotu vystartovaly portugalské letouny F-16 rozmístěné v Pobaltí.
