Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kreml chce zpřísnit tresty separatistům, čeká je až 5 let vězení

  12:23aktualizováno  12:23
Kdo bude prostřednictvím internetu šířit separatistické myšlenky, skončí ve vězení až na pět let. Stojí to v návrhu zákona, který do ruského Federálního shromáždění přinesl Andrej Klišas. Zpřísnění trestů pro separatisty v Rusku kontrastuje se situací na Ukrajině. Tamní vzbouřence Moskva podporuje.

Odtržení Krymu od Ukrajiny Rusové v ulicích Moskvy oslavovali. Pokud se však podobné myšlenky objeví v samotném Rusku, padnou vysoké tresty. | foto: Alexander ZemlianichenkoAP

Pokud v Rusku někoho napadne "veřejně vyzývat k akcím, které by narušily územní integritu Ruské federace," může podle současných zákonů skončit za mřížemi na tři roky. Trestní zákoník se o tuto pasáž rozšířil na konci prosince 2013, příslušné paragrafy jsou účinné od začátku května.

Cesta ruských zákonů

Členové Rady federace nemají sami o sobě zákonodárnou iniciativu.

Andrej Klišas proto bude muset o prospěšnosti svého návrhu přesvědčit zbytek horní komory, teprve potom může začít samotný legislativní proces.

V něm se k návrhu vyjádří Státní duma, dolní komora Federálního shromáždění. Schválené zákony poté přes Radu federace putují k prezidentovi země.

Klišasova novela má podporu vlády i nejvyššího soudu, parlamentem by tak měla projít hladce

Novela, se kterou přišel Andrej Klišas, podle deníku The Guardian posouvá horní hranici trestu ještě o jeden rok výš. Soudce se navíc bude moci rozhodnout, jestli místo žaláře nepošle trestance na nucené práce, které mohou trvat tři roky.

Ještě vyšší, až pětiletý trest dosud hrozí každému, kdo k šíření "nebezpečných" myšlenek využije média. Vedle novin, televizních stanic a rozhlasu zákon pamatoval i na internetové zpravodajské servery. Předseda ústavněprávního výboru ruské Rady regionů však navrhuje, aby se definice rozšířila na celý internet.

Ve vězení mohou skončit i blogeři

Za mřížemi by tak mohli na pět let skončit třeba i blogeři nebo obyčejní lidé, kteří komunikují s přáteli na sociálních sítích a napíšou na internet něco, v čem úřady rozpoznají výzvu k narušování integrity.

Mezi zákonodárce dorazil Klišasův návrh jen krátce poté, co z Ruska odešel Pavel Durov. Zakladatel oblíbeného serveru VKontakte tvrdí, že ruskou obdobu Facebooku během jara ovládli Putinovi lidé.

Postoj, který Kreml zaujímá vůči separatistickým tendencím na svém vlastním území, přitom ostře kontrastuje s aktuální krizí na Ukrajině. Tamní vzbouřenci vyhlásili na východě země nezávislost dvou oblastí, Doněcké a Luhanské. Vznikla tam dvojice "lidových republik" a jejich představitelé se chtějí v dohledné době k Rusku připojit (vše o ukrajinské krizi najdete zde).

V případě ukrajinské krize, kterou ruský prezident Vladimir Putin v pátek otevřeně nazval občanskou válkou, se Rusové staví na stranu separatistů. V březnu navíc ruská armáda anektovala jihoukrajinský poloostrov Krym poté, co separatisté v referendu odhlasovali odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku. Vladimir Putin se tehdy nechal slyšet, že ruští obyvatelé na Krymu "využili právo na sebeurčení".

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.