Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko zveřejnilo utajované dokumenty o Katyni, rozhodl Medveděv

  10:19aktualizováno  12:05
Ruská archivní správa na příkaz šéfa Kremlu Dmitrije Medveděva zveřejnila autentické materiály o masakru Poláků v Katyni. Dosud utajované dokumenty jsou přístupné na webu archivu. Zveřejnění je náznakem oteplování v rusko-polských vztazích, které jitří právě 70 let stará událost v Katyni.

Katyň 1943. Odborníci zkoumají nalezené tělesné pozůstatky. Sovětský svaz tvrdil, že masakr polských důstojníků není jeho dílem. | foto: ©War/UPP/TopFotoProfimedia.cz

"Na příkaz ruského prezidenta Dmitrije Medveděva byly zveřejněny na stránkách státního archivu elektronické kopie autentických dokumentů o Katyni ze složky 1, která desetiletí ležela v komunistických archivech," píše se v prohlášení archivu.

Podle ruských médií jsou dokumenty zveřejněné bez jakýchkoli úprav i s poznámkami. Důkazy o masakru z roku 1940, jehož zosnování Moskva dlouho odmítala, nechal odtajnit už bývalý ruský prezident Boris Jelcin v roce 1992, ale do teď byly přístupné jen badatelům.

On-line jsou k vidění vůbec poprvé a zájem je obrovský. Už několik minut po zveřejnění se stránka rusarchives.ru pod náporem návštěvníků zhroutila.

Ke složkám mohl jen šéf komunistů

Podle šéfa Rosarchivu Andreje Artizova měl k přísně utajovaným složkám v minulosti přístup jen generální tajemník komunistické strany a šéf jeho aparátu. V říjnu 1992 Jelcin kopie dokumentů poslal tehdejšímu polskému prezidentovi Lechu Walesovi.

CO SE VLASTNĚ TEHDY STALO V KATYNI?

Rusové se na masakr ptají až po smrti Kaczynského

Z dnešních zpráv ruských médií podle ČTK nevyplývá, že by zveřejněné dokumenty obsahovaly větší množství informací, než jsou ty, které Walesa před 18 lety obdržel a posléze nechal zveřejnit. Důležitější je pozitivní gesto vůči Varšavě.

CO SKRÝVAJÍ ARCHIVY

Dokumenty obsahují i dopis Stalinovi

- Dokumenty obsahují poznámky šéfa NKVD Lavrentija Beriji z března 1940 s návrhem zlikvidovat polské důstojníky zastřelením a souhlas celého politbyra v čele se Stalinem.
- Čtyřstránkové memorandum Beriji obsahuje také svědectví o smrti tisíců polských vězňů. Ve složce je i dokument s označením "Přísně tajné", který na první stránce podepsal sám Stalin.

Poláci však stále chtějí znát celou pravdu a historici tvrdí, že ruské archivy stále ukrývají další utajované listiny o masakru. Rusové se o nich odmítají bavit s tím, že by porušili státní tajemství. Zveřejnění se domáhaly i rodiny obětí u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Rusové však loni žalobu definitivně odmítli. (více čtěte zde)

Tragédie Poláky s Rusy sblížila, ALE zůstávají

Pochybnosti tak zůstávají a smrt 22 tisíc polských důstojníků, politiků, umělců a dalších příslušníků inteligence, které nechal tajnou policií popravit sovětský diktátor Josif Stalin, je stále hlubokým šrámem na vztahu obou zemí.

Na ceremonii k 70. výročí tragické události mířil 10. dubna i polský prezident Lech Kaczynski. Jeho letoun se ale při přistání u Smolenska zřítil. Na palubě zemřelo 96 osobnostní polského veřejného života. Zveřejnění dokumentů je zřejmě výsledkem oteplování vztahů po této nehodě.

MASAKR V KATYNI

Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi. Tajná policie NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Bylo mezi nimi i několik stovek Čechů.

SSSR z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo, pravdu přiznal až sovětský prezident Michail Gorbačov. Vraždy nařídil Josif Stalin. Za vraždu nebyl nikdy žádný ze strůjců ani vykonavatelů potrestán. Varšava naléhala, aby Moskva masakr uznala jako genocidu, Rusové ale odmítli. Jejich prokurátoři dospěli k závěru, že popravy zajatců nelze považovat za vyvražďování národa.

Autor: ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Jednotky Duvdevanu při zatýkání v izraelském Bejr El. (7. října 2015)
Češi cvičili v Izraeli s elitní jednotkou určenou ke krocení Palestinců

V Izraeli tento týden skončilo čtrnáctidenní cvičení speciálních sil izraelské a české armády. Podle listu The Jerusalem Post se konalo na základně Ceelim v...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.