Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko chce do konce roku získat podmořské území o velikosti Švýcarska

  17:18aktualizováno  17:18
Pokud všechno půjde podle plánů Kremlu, Rusko se do konce roku rozšíří o 370 kilometrů na východ. Ruští odborníci finišují práce na oficiální žádosti, na základě které by mělo mezinárodní společenství přisoudit Moskvě rozsáhlé podmořské území v Ochotském moři.

Ruské pobřeží Ochotského moře. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Rozsáhlé území na dně Ochotského moře předběžně přiřkla v polovině března Rusku Komise OSN pro hranice kontinentálního šelfu. Rozhodla na základě zprávy ruských geologů, podle které se pod Ochotským mořem táhne euroasijský kontinentální šelf.

Exkluzivní zóna

Podle mezinárodních smluv má každý přímořský stát výlučná práva na těžbu, rybolov nebo třeba provoz větrných elektráren do vzdálenosti 200 námořních mil, tedy asi 370 kilometrů od pobřeží.

Pokud se ovšem za tuto hranici táhne kontinentální šelf, daná země může těžit o dalších 150 námořních mil dál.

Toto pravidlo se už netýká vody ani vzdušného prostoru nad šelfem, platí však pro mořské dno a vše, co je pod ním.

A protože pobřeží patří Rusku, mělo by mu připadnout i přilehlé podmořské území. Komisaři mezinárodního společenství souhlasili, podle agentury Ria Novosti bylo hlasování jednomyslné.

Prezident Vladimir Putin po verdiktu nařídil, aby příslušná ministerstva do července vypracovala návrhy hranic nově vytyčeného kontinentálního šelfu. Oficiální žádost o přidělení území Rusku by OSN měla dostat na stůl koncem roku. Ministr přírodních zdrojů Sergej Donskoj věří, že půjde už jen o pouhou formalitu.

Plocha o rozloze 52 tisíc čtverečních kilometrů Rusko zajímá kvůli obrovským zásobám ropy a zemního plynu. Odhaduje se, že tamní zásoby černého zlata by naplnily 3 miliardy barelů. Díky nerostnému bohatství se podloží Ochotského moře někdy říká Alibabova jeskyně.

Putin má vyšší cíle, rád by získal Arktidu

Jak ovšem upozorňuje britský deník The Times, březnové jednání s OSN o Ochotském moři bylo pro Moskvu jen generálkou. Mnohem důležitější je pro ní Severní ledový oceán.

Boj o hranice na severním pólu

Infografika iDNES.cz

infografika - Boj o hranice na severním pólu

Stále častěji tam na nejrůznější cvičení míří ruští vojáci a podle bývalé americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové se na severu znovu otevírají staré ruské základny z dob studené války.

V oblasti se činí i ruští geologové. Několik vědeckých expedic zkoumalo například Lomonosovův hřbet, jenž se táhne od moře Laptěvů po severní pól. Učenci se i tady snaží dokázat, že jde o prodloužení euroasijského kontinentálního šelfu.

O obrovské zásoby ropy a zemního plynu, které v Arktidě ukrývají pomalu tající ledovce, však nemá zájem jen Rusko. Hlásí se k nim rovněž Kanada, Spojené státy nebo třeba Norsko. Pozadu nezůstávají ani Dánové, kterým patří nedaleké Grónsko.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.