„Ruská federace se rozhodla pozastavit účast na zasedáních společné komise od středy 11. března. Tímto způsobem se pozastavení platnosti Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), které Rusko vyhlásilo v roce 2007, stává úplným,“ konstatoval vedoucí ruské delegace na odzbrojovacích jednáních ve Vídni Anton Mazur.
Takzvaná konzultační skupina byla přitom poslední platformou pro jednání o konvenčních zbraních v Evropě. V praxi to znamená, že Rusko prakticky z těchto jednání na neurčito zcela odstoupilo a smlouva s další devětadvacítkou zemí pro něj „pozbývá platnosti“.
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) omezuje především maximální počet tanků, těžkého dělostřelectva, bojových letounů a vrtulníků v signatářských zemích. Ty musejí o počtech své výzbroje pravidelně informovat ostatní, přičemž ostatní mají zase právo na několik inspekcí k ověření skutečnosti.
Členské země NATO a Varšavské smlouvy podepsaly CFE v listopadu 1990. O devět let později byla smlouva v souvislosti se zrušením Varšavské smlouvy revidována. Rusko ale v roce 2007 vyhlásilo jednostranné moratorium na plnění smlouvy do doby, než revizi ratifikují i státy NATO.
Západ k jednání prý ještě nedozrál
Spojenci ale novou verzi odmítli schválit, dokud Moskva nesplní svůj příslib a nestáhne své jednotky z oblasti Podněstří v Moldavsku, kterou ovládají proruští separatisté. Patovou situaci pak ještě vyostřila ruská intervence v Gruzii v roce 2008.
Podle Mazura ruská strana „udělala vše proto, aby udržela režim kontroly konvenčních zbraní při životě“. Jak dodal, země NATO ale „bohužel dávají přednost rozšiřování aliance a současně pod vymyšlenými záminkami brání“ revidované verzi smlouvy vstoupit v platnost.
Pozastavení účasti na konzultacích však podle něj neznamená, že Moskva odmítá dál jednat. „Pokud k němu naši partneři dozrají. Jsme nadále připraveni společně pracovat na novém režimu kontroly konvenční výzbroje, který by odpovídal jak zájmům Ruska, tak i ostatních evropských zemí,“ citovala Mazura ruská státní agentura RIA Novosti. Ruské zájmy v konzultační skupině by mělo podle agentury nyní hájit Bělorusko.
Moskva hrozí vypovězením další smlouvy
Podle analytiků se úplné pozastavení ruské účasti na smlouvě CFE dalo už delší dobu očekávat. „Jde myslím ze strany Moskvy hlavně o symbolické gesto,“ uvedl expert na vojenství a publicista Lukáš Visingr.
Vzhledem k nynějším napjatým vztahům mezi Ruskem a Západem lze ale podle něj očekávat, že Moskva pozastaví platnost nebo zcela odstoupí i od další smlouvy INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) o likvidaci raket středního a kratšího doletu s plochou dráhou letu.
„Rusko takovou možností již několikrát v minulosti pohrozilo. Navíc existují mnohé indicie, že Moskva smlouvu porušila, když testovala nové střely, které mají dosah nad pět set kilometrů,“ konstatoval politolog Petr Suchý, který vede Katedru mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě.
Ve smlouvě INF z roku 1987 se Spojené státy a tehdejší Sovětský svaz zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Poslední tyto střely obě strany zničily v květnu 1991. Smlouva byla historicky prvním dokumentem, který prakticky odstranil celou jednu třídu jaderných zbraní.
