Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Máme ruské zbraně, chlubí se stoupenci Talibanu na videu. Kreml to odmítá

  14:27aktualizováno  14:27
Afghánská teroristická organizace Taliban disponuje výzbrojí původem z Ruska. Podle povstaleckých bojovníků výzbroj poskytuje přímo Kreml, který Taliban údajně podporuje v boji proti Islámskému státu. S informací přišel na základě exkluzivních videí server CNN.

Bojovník islamistického hnutí Taliban v provincii Herát. (2. května 2016) | foto: AP

Na jednom z videozáznamů je vidět bojovníky ozbrojenecké skupiny z provincie Herát, kteří se odštěpili od Talibanu. Ukazují ukořistěné armádní pušky, kalašnikovy i těžké kulomety, píše CNN. Výzbroj zabavili stoupencům Talibanu po jedné z přestřelek.

Rusové hádají, kolik je stojí válka v Sýrii. Zbrojovky očekávají žně

„Zbraně putovaly ke stoupencům Talibanu od Rusů přes Írán,“ tvrdí zástupce lídra skupiny Mulla Abdul Manan Niazi. „Rusové jim dávají tyto zbraně proto, aby mohli v Afghánistánu bojovat s Islámským státem. Oni je ale používají i proti nám,“ tvrdí. Všem zbraním podle expertů chybí označení původu.

Druhé video bylo pořízeno nedaleko Kábulu. Zachycuje maskovaného bojovníka Talibanu, který se chlubí svou výzbrojí. Tvrdí, že zbraně získal v provincii Kundúz na hranicích s Tádžikistánem. Údajně za ně nemusel platit. „Tyhle pistole nám dodali nedávno. Vyrobili je v Rusku, jsou skvělé,“ pochvaluje si. Přesný původ zbraní však lze určit jen těžko.

Kreml paktování s Talibanem odmítá

Nejasný původ potvrzují i armádní experti z organizace Small Arms Survey. „Zbraně neměly žádné označení výrobce, které bychom očekávali,“ popisuje Benjamin King ze Small Arms Survey. Přímé napojení na výrobce či stát, ze kterého zbraně pocházejí, je tak podle něj neprůkazné. Zároveň však dodává, že záměrné mazání identifikačních štítků může naznačovat, že výrobce či dodavatel výzbroje chce z nějakého důvodu zůstat v anonymitě.

Rusko dodává v Afghánistánu zbraně vládě i Talibanu, zlobí se Američané

Spekulace ohledně ruského vyzbrojování Talibanu se v politických i mediálních kruzích točí mnoho měsíců. Mluvčí afghánské vlády Sedik Sedíkí připomíná, že i Rusko dokonce kontakt s touto teroristickou organizací potvrdilo. Kreml však vždy tvrdil, že se jednalo pouze o snahy o zahájení mírového procesu. Ruské ministerstvo zahraničí v minulosti opakovaně uvedlo, že nařčení z vyzbrojování Talibanu je od základu smyšlené a má být zástěrkou pro krach mírových operací USA v Afghánistánu.

Ředitel centrálního velitelství ozbrojených sil USA generál Joseph Votel už v březnu letošního roku v Kongresu uvedl, že Rusové se zřejmě snaží posílit svůj vliv v Afghánistánu. „Je realistické se domnívat, že poskytují nějakou formu podpory Talibanu ve smyslu dodávek zbraní či obdobné formy pomoci,“ sdělil.

Sovětská válka v Afghánistánu

Sovětská válka v Afghánistánu byl významný konflikt studené války probíhající v letech 1979 až 1989, mezi sovětskými intervenčními jednotkami spolu s afghánskou komunistickou vládou a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžáhedínů, usilujícími o svržení komunistické vlády a vyhnání sovětů. Povstalci byli trénováni v sousedním Pákistánu a Číně, zároveň byli podporováni pomocí v hodnotě miliard dolarů ze Spojených států amerických, Saúdské Arábie, Spojeného království a dalších zemí. Desetiletí trvající konflikt způsobil exodus jednoho milionu Afghánců do Pákistánu a Íránu. Statisíce afgánských civilistů byly zabity v důsledku konfliktu.

Zdroj: Wikipedia

Centrální afghánská vláda je spekulacemi okolo možného napojení Talibanu na Rusko zděšena. Sedíkí tvrdí, že Kreml by v Afghánistánu neměl obcházet vládu a komunikovat s nestátními organizacemi a skupinami.

Ruský vliv v Afghánistánu

Rusko se snaží svůj vliv v Afghánistánu posilovat mnoho let. Plánuje například obnovit desítky starých projektů spolupráce z éry Sovětského svazu a do svého potenciálního obchodního partnera investuje miliony dolarů. Pro starší Afghánce, kteří zažili sovětskou okupaci v letech 1979 až 1989, se jedná o závan starých časů studené války.

Z ruských vládních kruhů zní jasné stanovisko – angažování v Afghánistánu má být protikladem k humanitární pomoci Spojených států, kterou mnozí Afghánci kritizují jako zbytečné plýtvání. Kreml operuje se soupisem 140 projektů z dob sovětské okupace i před ní, které by chtěl v následujících letech oživit. Jedním z nich je i kábulská továrna na výrobu montovaných domů, která je největší afghánskou továrnou vůbec.

Většina Afghánců se však ptá, proč se Rusko o jejich zemi začalo více zajímat právě teď, a bojí se, že Kreml se svou zdánlivě přívětivou tváří jen snaží kupovat vliv. Z úst lidí tak mnohdy zaznívají výroky jen o výměně skrytých vládců. Rusko podle nich pouze vystřídá Ameriku (více o vlivu Ruska v Afghánistánu zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.