Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko dodává v Afghánistánu zbraně vládě i Talibanu, zlobí se Američané

  20:10aktualizováno  20:10
Rusové hrají v Afghánistánu dvojí hru. Na jednu stranu pomáhají koaličním silám vyzbrojit vládní jednotky, zároveň však dodávají zbraně i povstalcům z islamistického hnutí Taliban. Tvrdí to podle agentury AFP afghánské i americké zdroje. Ruskou podporou se chlubí i sami talibanci.

Hnutí Taliban znovu dobývá Američany osvobozená města | foto: AP

Rusko v minulých letech prodávalo Američanům vojenské vrtulníky určené pro afghánskou armádu. Zároveň však podle vládních i povstaleckých zdrojů poskytovalo zbraně také hnutí Taliban, informuje agentura AFP.

„(Ruské) opodstatnění zní zhruba takto: Taliban je tím, kdo bojuje proti Islámskému státu,“ říká vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu John Nicholson. Ruské vměšování do tamního konfliktu považuje za „zhoubný vliv“ vnějších sil v zemi.

„To veřejné ospravedlnění, jež Rusové přiznávají Talibanu, se nezakládá na faktech, nýbrž je účelovým prostředkem k sabotování afghánské vlády a úsilí NATO a zároveň posiluje protivníky,“ věří Nicholson.

Fotogalerie

Nelibě nesou zprávy o ruské intervenci také sami afghánští představitelé. „Znepokojují nás především nálezy zásilek ruských zbraní, nedávno zabavených v oblasti kolem hranic s Tádžikistánem,“ sdělil agentuře AFP zástupce afghánských bezpečnostních složek.

Rusko by ovšem nebylo jediným intrikánem v Afghánistánu. Američané obviňují z podpory Talibanu také Írán a „hru na obě strany“ dlouhodobě sledují rovněž u Pákistánu. Množí se proto obavy, že afghánský konflikt přeroste v další ze zástupných válek světových mocností, jež region sužovaly již v devatenáctém století.

Rusové nařčení odmítají. „Vazby na Taliban udržujeme pro zajištění ochrany našich diplomatů a bezpečnosti ve střední Asii,“ uvedl ruský velvyslanec v Kábulu Alexandr Mantyckij. Ukazování prstem na Rusy je podle něj taktika Američanů, jak odvést pozornost od vlastních nezdarů či svést vinu na druhé.

Podle vyjádření jednoho z talibanských velitelů však právě ruská podpora umožnila například v říjnu vzbouřencům nakrátko znovu dobýt severoafghánské město Kundúz (psali jsme zde).

Zástupci islamistického hnutí se během posledních měsíců opakovaně sešli s ruskými diplomaty v Tádžikistánu a Moskvě.

Kdo na místo Američanů

Afghánistán byl opakovaně obětí mocenských konfliktů již od první poloviny devatenáctého století. Tehdy se střední Asie stala šachovnicí pro takzvanou Velkou hru, což je eufemistické pojmenování vojenské konfrontace mezi britským impériem a carským Ruskem.

Rozvrat do země opět přinesla invaze sovětských vojsk v roce 1979, která rozpoutala dekádu trvající válku mezi východním blokem podporovanou komunistickou vládou a povstaleckými skupinami džihádistů, jež se cvičily v Číně a Pákistánu a dostávaly zbraně za miliardy dolarů od Spojených států, Velké Británie a Saúdské Arábie.

Po stažení ruských vojsk i americké podpory začaly skupiny islamistů i regionální vůdci bojovat o moc. Během následné občanské války většinu území postupně ovládlo hnutí Taliban, které ve svém totalitním státě zavedlo náboženské právo šaría.

Taliban přišel o kontrolu nad podstatnou částí země po americké intervenci z roku 2001. Jakmile se však američtí vojáci začali stahovat, Taliban řadu ztracených držav rychle získal zpátky (psali jsme zde).

Nejistota nyní svírá afghánské představitele, kteří napjatě očekávají, jak se k dosavadní intervenci postaví nastupující americký prezident Donald Trump. Ten dosud plány na řešení vleklé bezpečnostní krize nezveřejnil. Afghánský analytik Ahmad Saídí přitom tuší, že případné vakuum po odchodu zbytku amerických jednotek by dlouho prázdné nezůstalo. „Pokud se Trump rozhodne americkou přítomnost zmenšit, Rusové uvolněné pozice rádi zaplní,“ uvedl.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.