Rusko zase láká Čečence amnestií

- Dolní komora ruského parlamentu, Státní duma, rozhodla prodloužit do 15. května amnestii pro čečenské ozbrojence, kteří dobrovolně složí zbraně.
Návrh na prodloužení amnestie předložil prezident Vladimir Putin, aby napomohl "urychlenému zastavení ozbrojeného odporu a dosažení občanského míru a souladu".

Platnost předchozí amnestie vypršela už 1. února.

Vedení ministerstva spravedlnosti však již v minulosti nevyloučilo, že může být zahájeno trestní řízení proti jednotlivým osobám, pokud bude dokázáno, že se podílely na páchání obzvlášť těžkých zločinů. Jde prý o teroristy, kteří mučili lidi.

Je to v krátké době už druhý vstřícný krok, který vůči Čečencům úřadující prezident Vladimir Putin učinil.

Přicházejí v době, kdy povstalci přešli v horách na zdlouhavý partyzánský způsob války, kterou se Rusům zřejmě nepodaří ukončit do prezidentských voleb 26. března, jak Putin už několik týdnů slibuje. Evropské země stupňují tlak na vyšetření stížností čečenských civilistů na vraždění a kruté zacházení a žádají nezávislé vyšetřování porušování lidských práv ruskými vojáky (více ZDE).

Den před prodloužením amnestie v rozhovoru pro petrohradský rozhlas Baltika Putin připustil, že je ochoten jednat s "určitými" silami v Čečensku.

"Jsou tam síly, s nimiž můžeme vést jednání," řekl Putin aniž upřesnil, koho tím myslí v zemi, která je za dané situace v nenávisti vůči Rusům vzácně jednotná. "Vojenská operace bude v každém případě dovedena do svého konce, porazíme nebo zničíme teroristy", dodal.

"V Čečensku je hodně problémů, sociálních, politických i náboženských, ale Rusko si nikdy nestanovilo cíl urovnat politické problémy vojenskými prostředky," zdůraznil Putin pro petrohradský rozhlas a dodal, že řešit problémy spojené s otázkou autonomie lze mnoha způsoby.

Ještě před půl rokem přitom Rusko odmítalo byť i jen připustit, že něco jako požadavky na autonomii Čečenska existuje.

Čečenští ozbrojenci se pokoušejí probít z obklíčení u Šatoje
I přes středeční oznámení ruských sil, že kontrolují celé území severokavkazské republiky, na jihu Čečenska v horách stále zuří těžké boje mezi ruskými a čečenskými bojovníky. Ke střetům dochází hlavně kolem jedné z posledních bašt povstalců města Šatoj. Při bojích v posledních hodinách padlo podle agentury ITAR-TASS čtyřicet Čečenců, ztráty na ruské straně agentura neuvádí.

Podle velení ruských federálních sil se Čečenci neúspěšně pokusili prorazit ruskou linii u horské vesnice Chal-Kiloj asi 12 kilometrů jihovýchodně od Šatoje.

Rusům se zatím nepodařilo město obsadit.

"Je těžké se k ozbrojencům přiblížit, jsou zuřiví a připraveni zemřít," říká kapitán Alexeje Storoženka. "Každou noc útočí na naše pozice, jdou si pro smrt jako bojovníci kamikadze."

Podle ruského velení je v Šatoji asi 2700 čečenských ozbrojenců, kteří operují ve skupinách po 15 až 80 mužích. Oddíly se údajně zkoušejí probít z obklíčení a ustoupit na jih do hor směrem ke Gruzii.

Do hor na jihu Čečenska bylo vrtulníky vysazeno dalších 200 ruských vojáků. Šatoj je stejně jako Veděnská a Argunská soutěska intenzívně bombardován ruským letectvem, které podniklo za posledních 24 hodin 120 náletů.

Ruské vojenské zdroje tvrdí, že bylo zničeno jedenáct čečenských opevnění, protiletecké zařízení a komunikační centrum. Podle Moskvy se v jihočečenských horách soustředilo šest až sedm tisíc povstalců.

Zdroje čečenských povstalců tvrdí, že v posledních pěti dnech bylo u Šatoje zabito 40 příslušníků ruských zvláštních sil a sestřeleno pět vrtulníků. Moskva zprávy o ztrátě vrtulníků popírá.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video