Ve třetím a posledním čtení ve čtvrtek Duma schválila s velkou převahou navrhovanou legislativu. Ruská generální prokuratura tak bude moci zařadit na seznam nežádoucích domácí i zahraniční organizace, které „představují hrozbu pro ruskou obranu, bezpečnost, veřejný pořádek a veřejné zdraví,“ píše Rádio Svobodná Evropa.
Do seznamu nežádoucích bude oficiálně zařazovat nepohodlná hnutí ruské ministerstvo spravedlnosti, které si povede „černé listiny“. Své slovo bude mít podle moskevského rozhlasu i ministerstvo zahraničí a kontrarozvědka FSB.
Nyní zákon, proti kterému se postavil i kremelský lidskoprávní ombudsman, musí schválit horní komora, což podle odborníků bude jen formalita, a poté zákon podepíše ruský prezident Vladimir Putin.
Ruská demokratická opozice tvrdí, že zákon je dalším krokem k potlačení disentu. Podle zákona by lidé, kteří pracují pro tyto organizace v Rusku, mohli dostat pokutu nebo by mohli strávit až šest let ve vězení.
Utlačování občanské společnosti
Lidskoprávní organizace proti nové legislativě protestovaly. Podle společného prohlášení Amnesty International a Human Rights Watch se jedná o „upevnění tvrdého zásahu, ve které je utlačován život občanské společnosti“.
Podle ruských opozičních aktivistů je cílem nového zákona „odstřihnout“ ruské nevládní skupiny od jejich zahraničních partnerů. Zákon dává státu nové nástroje postihu po nechvalně známém zákonu o „zahraničních agentech“ z roku 2012. Ten pranýřuje organizace, které využívají zahraničních grantů, a vystavuje je ponižujícím byrokratickým procedurám.
Rusko začalo bránit nevládním a neziskovým organizacím v kontaktech se zahraničím od roku 2012, kdy se svého třetího mandátu v čele státu ujal Putin. Šéf Kremlu nedávno zopakoval, že západní tajné služby využívají nevládní organizace k destabilizaci Ruska. Podle Kremlu se západní státy snaží zpochybnit tradiční hodnoty ruské společnosti založené na centralizované státní moci, mohutné armádě a pravoslavné víře.
