To by byla změna vskutku revoluční a patriarcha by se stal správcem jednoho z největších majetků v Rusku: církvi by, co se nemovitostí týče, mohl konkurovat jen plynárenský gigant Gazprom a ruské železnice.
"Nebude to restituce, nýbrž naplnění historické spravedlnosti," řekl listu Kommersant, který tyto informace přinesl, poradce Státní dumy pro církevní záležitosti Stěpan Medveďko. "Chrám má sloužit jako to, k čemu byl kdysi postaven. A ne například jako masokombinát," dodal. Není zatím jisté, za jak dlouho by mohl být zákon přijat, předpokládá se však, že to bude během několika měsíců.
Proč nyní? Vše urychlila hospodářská krize, která vládu nutí k neobyčejným úsporám. Včera například ruský ministr financí Alexej Kudrin oznámil, že podle jeho odhadů do ruské státní pokladny tento rok přiteče o 30 procent méně peněz - především vinou dramatického poklesu cen ropy a plynu. To je nepochybně obrovská suma.
A ač to nikdo není ochoten přiznat naplno, logika tohoto průlomového zákona je prostá: stát nemá prostředky na to, aby se o mohutné majetky staral. Proto je lepší nechat to na církvi.
Velké, hodně velké majetky
V Rusku dnes podle listu Kommersant existuje téměř 500 klášterů a 16 000 menších kostelů. Drtivá většina z nich nadále patří státu či městům, ale to by se změnilo.
"Církev by se stala jedním z největších majitelů nemovitostí v Rusku," citovala agentura ITAR-TASS Romana Čepcova, odborníka na realitní trh. Podle něho by to významně změnilo fungování pravoslavné církve, musela by se znovu stát správcem majetků, často velmi lukrativních. "Například v Moskvě se průměrná cena hektaru země pohybuje kolem 6-7 milionů dolarů," dodal.
Návrh zákona počítá se zavedením řady ochranných opatření, která by zabránila spekulacím. Církev nebude mít právo po deset let nové majetky prodávat či měnit jejich účel. Bude je však moci pronajímat, což může být zdrojem velkých příjmů.
Pravoslavné kruhy však už nyní tvrdí, že ve skutečnosti "nebude moc co závidět" a že církev rozhodně přes noc pohádkově nezbohatne. "Většina našich kostelů leží na venkově. A chrámy ležící ve městech, kde jsou pozemky drahé, jsou obvykle tak stísněné, že tam často není možné vybudovat ani toalety."
Ale ne vše se vrátí - zákon se nebude vztahovat na několik církevních staveb "celoruského významu". A pokud by se tedy nějaký Rus například hrozil, že církev pohltí jeden z nejslavnějších chrámů na světě, může dál v klidu spát. Pestrobarevné kopule chrámu Vasila Blaženého na Rudém náměstí dále zůstanou v rukách státu. A dál tam bude muzeum.
