Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putinovi náhle zemřel šéf GRU, jeho biografie je státním tajemstvím

  15:57aktualizováno  15:57
Zemřel šéf ruské vojenské zpravodajské služby Igor Sergun. Smrt velké osobnosti ruské špionáže oznámilo v pondělí ruské vedení v nekrologu. Sergun prý zemřel náhle ve věku devětapadesáti let a o příčině úmrtí nejsou známy žádné podrobnosti.

Igor Sergun na snímku z roku 2014. | foto: Profimedia.cz

Ze Sergunova života je známo jen málo podrobností, podle médií je jeho biografie státním tajemstvím. Do služeb vojenské špionáže vstoupil za sovětských dob už v roce 1984, od roku 1998 působil jako ruský vojenský atašé v albánské metropoli Tiraně. Do čela Hlavní správy rozvědky ruského generálního štábu (GRU) byl postaven v roce 2011. Zemřel v hodnosti generálplukovníka.

„Kolegové a podřízení Serguna znali jako pravého bojového důstojníka, zkušeného a kompetentního velitele, velmi statečného člověka a skutečného vlastence. Vážili si ho pro jeho profesionalitu, pevnost charakteru, čestnost a slušnost,“ uvádí se v nekrologu, který podepsal prezident Vladimir Putin.

GRU je hlavní výzvědnou službou ruské armády, jejím civilním protějškem je méně známá a operačně i personálně podstatně menší Služba vnější rozvědky (SVR). Historie GRU spadá až do dob po bolševické revoluce z roku 1917, kdy se o vytvoření vojenské špionážní agentury zasadil tehdejší bolševický vůdce Lev Trockij.

V současné době je podle západních zpravodajských zdrojů těžištěm operací GRU syrské bojiště, kde od konce září operuje i ruské vojenské letectvo. Podle Kyjeva působí agenti ruské vojenské rozvědky v hojné míře i na východě Ukrajiny. Sám Sergun je od předloňské ruské anexe Krymu na sankčním seznamu Evropské unie.

Špionážní minulost má ve svém životopisu i prezident Putin, který ovšem v sovětské éře působil ve složkách tehdejší kontrarozvědky KGB. Z nynějších ruských politiků mají údajně za sebou službu v GRU vicepremiér Dmitrij Kozak a vlivný Putinův poradce Vladislav Surkov.

Sergunova nástupce dosud Kreml oficiálně nejmenoval.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.