Lavrov během schůzky NATO-Rusko v Moskvě uvedl, že obě strany v budoucnu čeká nelehké vyjednávání o americkém systému protiraketové obrany v Evropě a případném umístění základen v Česku a Polsku, o konečném statutu jihosrbské provincie Kosovo nebo o Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě.
Pokud se kroky Aliance v těchto otázkách budou dotýkat ruských bezpečnostních zájmů, hodlá Moskva otevřeně sdělovat NATO své obavy, konstatoval Lavrov podle agentury AFP.
"Ceníme si partnerů z NATO, že jsou připraveni o těchto problémech s námi otevřeně diskutovat," dodal Lavrov s tím, že zmíněné problémy patří ke klíčovým aspektům evropské bezpečnosti a otázkám strategické stability.
Rada Rusko-NATO slaví pětileté výročí
Moskva hostí zasedání Rady NATO-Rusko přesně pět let od jejího vzniku v Římě. Ve společné deklaraci velvyslanci členských států Aliance a Ruska konstatovali, že "budou nadále využívat společnou Radu NATO-Rusko jako fórum pro upřímný politický dialog a k prohloubení vzájemně výhodné a praktické spolupráce mezi Aliancí a Ruskem".
Ruský prezident Vladimir Putin po setkání s generálním tajemníkem NATO Jaap de Hoop Schefferem uvedl, že za pět let se obě strany posunuly od konfrontace ke spolupráci.
"Samozřejmě je to velká práce s mnoha plány, která nemůže fungovat zcela bez problémů," citovala ruského prezidenta agentura AFP. Spolupráce je však podle Putina nutná kvůli zachování míru na celém světě.
Politický šéf Aliance Scheffer k tomu poznamenal, že k dobrým vztahům aliance s Ruskem neexistuje alternativa. "NATO se neobejde bez Ruska a Rusko se neobejde bez tak dobrého partnera, jakým je NATO," prohlásil.
Kremlu vadí americké rakety, Kosovo i rozšiřování NATO
Sporným otázkám mezi NATO a Ruskem v posledních týdnech dominuje chystaný americký protiraketový systém v Evropě. V předvečer společného zasedání NATO-Rusko musel Scheffer připomínat, že vybudování základen v Česku a Polsku není namířeno proti Rusku. - více zde
Ačkoliv Washington argumentuje, že chce "svým deštníkem ochránit" evropské spojence před hrozbou balistických raket z Íránu a Severní Koreje, Moskva tvrdí, že jediný skutečný cíl je Rusko.
Spory přetrvávají i ohledně konečného statutu jihosrbské provincie Kosovo. NATO podporuje plán OSN na plnou nezávislost na Srbsku, Moskva je proti a hrozí, že plán na úrovni Rady bezpečnosti OSN vetuje.
Rusku se dlouhodobě nelíbí ani rozhovory Ukrajiny a Gruzie s NATO o možném členství těchto dvou zemí v Alianci. Moskva podobně protestovala už při vstupu Česka, Polska a Maďarska nebo naposledy při přijetí tří pobaltských států - Litvy, Lotyšska a Estonska.
Důležitým sporem pak zůstává Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Rusko kritizuje USA a jejich spojence v NATO, že odmítají přijmout revidovanou Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE).
Zatímco Rusko pozměněnou verzi CFE ratifikovalo, USA a další členské země NATO to odmítly udělat, dokud Moskva nesplní svůj závazek a nestáhne vojska z Moldávie a Gruzie. Moskva to odmítá a na plnění smlouvy vyhlásila moratorium.
