"Po zevrubné analýze jsem dospěl k názoru, že můžeme zajistit bezpečnost Ameriky i našich spojenců a zároveň udržet silné a hodnověrné strategické odstrašení, pokud snížíme stav našich rozmístěných strategických jaderných zbraní až o třetinu. Chci s Ruskem dohodnout omezení výzbroje a posunout se za stanoviska z dob studené války," prohlásil ve středu v Berlíně před Braniborskou bránou americký prezident Barack Obama.
Z Kremlu se mu však dostalo jednoznačně odmítavé odpovědi. "Nemůžeme připustit narušení rovnováhy systému strategického odstrašení, což by snížilo efektivitu našich jaderných sil," prohlásil ruský prezident Vladimír Putin s tím, že Obamův návrh bere na vědomí.
Obamovy návrhy jsou pro Rusku údajně nebezpečné
Ruské sdělovací prostředky následně obšírně rozebíraly, proč byla reakce Ruska tak mrazivě chladná a také doslova v čem je "Obamův návrh na jaderné odzbrojení nebezpečný".
"Jaderné zbraně podle názoru ruské vlády garantují bezpečnost země," píše s odvoláním na vojenské experty ruský server Newsru.com. Jak řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, dříve, než se Rusko vůbec začne bavit s USA o dalším jaderném odzbrojení, musí se s ním dohodnout na své protiraketové obraně, kterou Moskva bere jako hlavní nebezpečí pro efektivnost svých jaderných zbraní.
"Moskva se nechystá návrhy Obamy přijmout," řekl listu Vedomosti jaderný expert Pavel Podvig. Rusko si také dává podmínku, aby se rozhovorů o snížení jaderných hlavic na tisícovku účastnily i další z velkých jaderných mocností - tedy Francie, Velká Británie a Čína. "Ani kdyby se USA a Rusko dohodly na snížení jaderné hlavic na tisíc na každé straně, zmíněné země o snížení jednat nebudou," uvedl Podvig.
Také podle západních sdělovacích prostředků nemá už Obama se svojí další odzbrojovací iniciativou šanci a to proto, že Rusko vlastnictvím jaderných zbraní nahrazuje nevalnou úroveň svojí armády. "Jaderné zbraně hrají pro Rusko větší roli než pro Spojené státy," píše například The Wall Street Journal.
