Severokorejský vůdce Kim Čong-il

Severokorejský vůdce Kim Čong-il | foto: Reuters

Rusko, USA i Čína odsoudily jaderný test KLDR. Zemi hrozí ještě větší izolace

  • 32
Severokorejskou jadernou zkoušku odsoudili všichni důležití světoví hráči. Podle amerického prezidenta ohrožuje test bezpečí všech národů. "Zásadně proti" je i Peking, tradiční spojenec severokorejského režimu. Podle Ruska KLDR testem porušila rezoluci OSN.

Jestli chtěl severokorejský režim pomocí podzemního jaderného testu a vypálení tří raket krátkého doletu získat pozornost mezinárodního společenství, tak se mu to podařilo. Harašení jadernými zbraněmi odsoudili všichni, kdo v mezinárodní diplomacii něco znamenají.

DRUHÝ JADERNÝ TEST

KLDR vyzkoušela jadernou bombu a vypálila tři rakety

Zkoušku kritizovali nejen tradiční rivalové Pchjongjangu, jako je Japonsko nebo Spojené státy, ale i Čína a Rusko, které bývají v ostrých vyjádřeních na adresu Pchjongjangu spíše opatrnější. Podle odborníků zemi při pokračujících testech hrozí mezinárodní izolace.

Kritika zazněla i z Číny

Překvapivě ostrá reakce se ozvala od severokorejského chlebodárce z Pekingu. "Čínská vláda se staví rezolutně proti testu," napsalo čínské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.

Číňané Severokorejce dále vyzývají, ať se vráti k šestistranným rozhovorům a vyvarují se akcí, které by situaci jenom zhoršily. Analytici nicméně upozorňují, že Peking přesto nepodpoří případně zpřísnění sankcí vůči KLDR v Radě bezpečnosti OSN.

Smířlivou reakci si Kim Čong-il nevyslechl ani od dalšího významného jaderného hráče, se kterým sdílí své hranice. Poslední kroky Severokorejců podle Moskvy jen zvýší napětí v severovýchodní Asii a podkopají stabilitu v regionu.

"Severokorejský krok nemůžeme popsat jinak než jako porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1718, která Pchjongjangu zapovídá jaderné testy," píše se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí.

Jen pár hodin po zkoušce test odsoudil i prezident USA Barack Obama. "Severní Korea přímo a nezodpovědně provokuje mezinárodní společenství," prohlásil americký prezident. Podle něj jsou "tyto akce důvodem ke znepokojení všech národů" a vyzývá k odpovědi na ně.

Odmítavě se k severokorejské aktivitě postavil i Írán, který je sám podezříván z toho, že vyrábí jaderné zbraně. "Se Severní Koreou nespolupracujeme ani v oblasti jádra, ani raket. Jsme proti výrobě, shromažďování a šíření zbraní hromadného ničení," řekl na tiskové konferenci íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

Kvůli KLDR se sejde i Rada bezpečnosti OSN

Rada bezpečnosti OSN plánuje na dnešní večer mimořádné zasedání. Případné sankce ale zřejmě neprosadí kvůli Číně, která má v radě veto. Šéf organizace Pan Ki-mun test odsoudil v dánské televizi TV2.

Český ministr zahraničí Jan Kohout poslední severokorejské aktivity ostře kritizoval. "Tento test zcela ohrožuje stabilitu na Korejském poloostrově a v regionu a představuje vážnou hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti," uvedl Kohout, který je nyní šéfem diplomacie předsednické země EU.

Přidal se k němu i vysoký představitel EU pro bezpečnostní a zahraniční politiku Javier Solana a dodal, že šlo o zjevné porušení rezoluce 1718.

OTÁZKY A ODPOVĚDI O JADERNÉM PROGRAMU KLDR

Jaká je kapacita jaderného programu KLDR?
Podle odhadů odborníků KLDR údajně vyrobila plutonium pro šest až osm atomových bomb. Předpokládá se, že by mohla v budoucnu zvýšit své zásoby plutonia natolik, že by vyrobila dalších až 17 bomb.

Představuje nynější test ohrožení bezpečnosti?

Podle odborníků spíše ne, protože KLDR dosud jasně neprokázala, že umí vyrobit efektivní bombu, ani nemá odpovídající zařízení pro její přepravu k případnému cíli. Výsledky nynějšího testu budou známy až za několik dní, což by mělo ukázat na možný pokrok ve vývoji zbraně.

Větší ohrožení bezpečnosti nyní představují stovky raket krátkého doletu, které by mohly zasáhnout Jižní Koreu a většinu Japonska. Podle odborníků z institutu Jane´s Defence by mohli Severokorejci během hodiny vystřelit na 500 tisíc střel do oblasti Soulu, kde žije asi polovina ze 49 milionů obyvatel Jižní Koreje.

Mohla by KLDR jadernými zbraněmi zaútočit na jinou zemi?
KLDR zřejmě zatím nedisponuje jadernou bombou tak malou a lehkou, aby ji mohla umístit na raketu. Armáda sice vlastní podle odhadů přes 800 balistických střel (přes 600 střel typu Scud a asi 200 typu Rodong), ale jejich schopnost zasáhnout cíl je nejistá.

Povedou diplomatická jednání k ukončení jaderného programu KLDR?
Nejspíš ne. KLDR dlouhá léta používá svou jadernou hrozbu k tomu, aby si od mezinárodního společenství vydobyla jakékoli ústupky. Podle hlavy státu Kim Čong-ila zajistí právě jaderné zbraně odpovídající postavení jeho malé země ve světě.

Jaké je nebezpečí šíření programu KLDR do zahraničí?
Tato možnost podle odborníků existuje. Například USA za vlády bývalého prezidenta George Bushe obviňovaly KLDR z pomoci Sýrii ve vývoji jaderného programu.

Kdy zahájila KLDR jaderný program?
KLDR budovala civilní jaderný program ve spolupráci se Sovětským svazem a s Čínou od 50. let. V polovině 60. let začala usilovat o jaderné zbraně, Moskva i Peking však odmítly asistovat. V prosinci 1985 se Severní Korea připojila ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), ale v lednu 2003 od ní odstoupila. O výrobu plutonia potřebného k výrobě jaderné zbraně se snaží zřejmě už od poloviny 80. let.

Kdy provedla KLDR první jadernou zkoušku?
První test jaderné bomby provedla KLDR 9. října 2006, podle řady expertů ale nebyl příliš úspěšný. Zřejmě bylo testováno relativně málo účinné zařízení, aby bylo možné kontrolovat explozi. KLDR se podle čínských odborníků snažila odpálit bombu o síle čtyř kilotun, ale dosáhla výbuchu o síle pouze jedné kilotuny TNT.

Kde se nacházejí jaderná zařízení?
Hlavní jaderný komplex se nachází v Jongbjonu, ležícím asi 100 kilometrů severně od Pchjongjangu. K výrobě jaderného paliva zde může být využíván pětimegawattový reaktor a továrna na výrobu plutonia. V případě plné funkčnosti může údajně vyrobit palivo pro jednu bombu ročně.

zdroj: ČTK

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue