Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fanatici v Rusku demolují galerie, divadelníci čelí obvinění z hereze

  9:30aktualizováno  9:30
Mezi ruskými umělci vzrůstá odpor proti kremelské cenzuře a omezování svobodné tvorby. Divadelníci a výtvarníci čelí obvinění z rouhání a extrémisté napadají výstavy či divadelní představení. Kreml tvrdí, že cenzura v zemi není, ale umělci si za státní peníze nemohou dělat co chtějí.

Jock Sturges, Danielle. Jeden ze snímků amerického fotografa, jehož výstava v Moskvě byla v září 2016 předčasně uzavřena, protože ji zablokovali militantní aktivisté. | foto: Profimedia.cz

V Rusku bylo v poslední době zrušeno několik divadelních představení, jejichž tvůrce úřady nebo skupiny konzervativních a pravoslavných aktivistů označili za extremisty a neznabohy.

Dav militantních náboženských fanatiků loni poničil výstavu obrazů v největší moskevské síni Manéž, kterou útočníci označili za rouhačskou. Letos v září byla v Moskvě předčasně uzavřena výstava amerického fotografa Jocka Sturgese, kterou zablokovali militantní aktivisté.

Fotogalerie

Konstantina Rajkina, ředitel moskevského divadla Satirikon a syn slavného sovětského herce Arkadije Rajkina, nedávno na sjezdu svazu ruských divadelníků podrobil ruské vedení mimořádně tvrdé kritice a obvinil je ze stalinistických praktik.

Politická moc se podle Rajkina ve vztahu k umělcům chová „zcela nezákonně, extremisticky, podle a agresivně“. Odvolává se přitom na slova o mravnosti a morálce a operuje vznešenými slovy o vlastenectví a vysoké mravnosti, řekl Rajkin. Postup úřadů označil za „bezohledný útok na svobodu tvorby“. Přestože v Rusku byla cenzura zrušena, „podnikají se pokusy vrátit cenzuru zpět a nastolit nejen období (sovětské) stagnace, ale i stalinské éry“.

„Nelze si plést cenzuru se státní objednávkou“

Kreml na Rajkinův projev reagoval podrážděně. Prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že cenzura v Rusku je nepřípustná. „Pokud se ale umělecké dílo vytváří za peníze státu, pak je přirozeně stát oprávněn zvolit si to nebo ono téma. Nelze si plést cenzuru se státní objednávkou,“ řekl Peskov.

Protesty ale neustaly. Známý ruský režisér a scénárista Andrej Zvjagincev v rozhovoru pro list Kommersant prohlásil, že „vměšování státu do záležitostí jakékoli profese je absurdní, ale do záležitostí umělců je stokrát absurdnější“. Úřady, které zadávají umělci konkrétní téma a kontrolují jeho práci, porušují svobodu umělecké tvorby.

Zvjagincev podpořil Rajkinův názor o tlaku cenzury na ruské umělce. „Je naprosto očividné, že do ruského kulturního života se cenzura opřela plnou silou. Popírat to může jen lhář nebo ignorant. Zákaz představení, zákaz výstavy, zákaz zveřejnění textu - to všechno je cenzura,“ prohlásil režisér.

Podívejte se na trailer z fillmu Leviathan Andreje Zvjaginceva:

Konec šéfredaktorky

Poměry se zhoršují i v médiích, a to kvůli zákonu omezujícímu majetkové podíly cizinců v ruských vydavatelstvích. Šéfredaktorka vlivného ruského deníku Vedomosti Taťjana Lysovová oznámila odchod z funkce, údajně z osobních důvodů. Rozhodnutí přišlo nedlouho poté, co zahraniční investor prodal svůj podíl v novinách ruskému vydavateli .

Křišťálová Lupa 2016

Lysovová pracovala v redakci Vedomostí od jejich založení v roce 1999. O jejím odchodu z řízení listu údajně rozhodl Děmjan Kudrjavcev, nový vlastník novin. Ruští opoziční novináři zastávají názor, že uplatňování zákona zakazujícího podíly zahraničních investorů v médiích vyšší než 20 procent vede k silnější autocenzuře redaktorů a snižuje možnost publikovat články kritické vůči vládě.

Vedomosti se dostaly do sporu s šéfem mocné státní ropné společnosti Rosněfť Igorem Sečinem, který minulý měsíc vyvrcholil soudním verdiktem v Sečinův prospěch. List jednoho z nejbližších spolupracovníků Vladimira Putina obvinil, že si staví dům na pozemku u Moskvy, jehož hodnota je 60 milionů dolarů (asi půldruhé miliardy korun). Z rozhodnutí soudu musela redakce článek odstranit.

Autoři: ,


Témata: Umělec




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.