Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Porošenko přiznal porážku. Ale hlavně buďme dál v klidu...

  13:47aktualizováno  13:47
Žádost ukrajinského prezidenta Porošenka o vyslání mírových jednotek na frontu je vlastně přiznáním porážky. Ukrajina se už není schopná bránit, a tak se snaží aspoň zacementovat to, o co ještě nepřišla, píše ve svém komentáři Teodor Marjanovič.

Ukrajinský voják, který se zúčastnil bojů o Debalceve (19. února 2015) | foto: Reuters

Před našima očima drtí agresor jeden nedaleký stát. Nechceme však napadenému pomoct zbraněmi, nýbrž jen směšnou radou, že se musí snažit o mír.

Je to stát, který se pod smrtící palbu dostal jen proto, že chtěl vykročit směrem k nám, ke členství v Evropské unii a případně i v Severoatlantické alianci. Jeho zřejmě dost podstatná část bojeschopného vojska právě utrpěla debakl a musela se potupně stáhnout z klíčového bojiště. Tak potupně, že za sebou napospas osudu nechávala i zraněné vojáky.

Prezident té země nyní požádal o mezinárodní mírové jednotky, aby promptně přijely a začaly monitorovat nynější zase výrazně posunutou frontovou linii. Není to z jeho strany nic jiného než přiznání porážky, či přesně řečeno toho, že Ukrajina se už není schopná bránit, a tak se snaží aspoň zacementovat to, o co ještě nepřišla.

Zpoza Debalceve se na nás šklebí Putinova samolibost

Porošenkův požadavek ovšem nemá šanci na úspěch. Předpokládá, že budou modré přilby monitorovat i původní, oficiální hranici Ruska s Ukrajinou.

Na to Moskva či potažmo její milice v ukrajinském terénu nepřistoupí, neboť z jejich pohledu žádná taková hranice už neexistuje. Na jedné straně je přece Rusko, na druhé Novorusko a mezi nimi pouze bratrství. A teď aby se tam promenádovali cizáci, byť bez mandátu bojovat, a tudíž neškodní? Nět.

Fotogalerie

Druhý důvodem, proč je úvaha o modrých přilbách ukázkou zoufalství, je prostá skutečnost, že Moskva má Kyjev na lopatě. Demoralizace ukrajinského vojska, daná i pasivitou Západu, je taková, že by Kremlu zjevně nedalo velkou práci nyní ani město Mariupol na azovském pobřeží. Proč by tedy Moskva povolovala příchod někoho, kdo se jí tam bude jen plést pod nohama?

Mariupol, nutno vysvětlit, je poslední překážka na propojení Ruska, resp. Novoruska s dvoumilionovým poloostrovem Krymem anektovaným už loni. Ale buďme dál v klidu, nedělejme nic, pořádejme jen komické videokonferenční dýchánky s Vladimirem Putinem jako včera po zprávách o dobytí Debalceve a dočkáme se. Město padne proruským ozbrojencům v plen.

„Jistě je to těžké, když utrpíte porážku,“ prohlásil Putin cynicky v reakci na ukrajinský ústup. Týden po ostře sledovaném summitu v Minsku, kdy si dva evropští lídři, za asistence Porošenka, potřásli s tímto mužem rukou, šklebí se na nás svou bohorovnou samolibostí.

Situace na východě Ukrajiny po stažení vládních vojsk z Debalceve (18. února 2015)

Situace na východě Ukrajiny po stažení vládních vojsk z Debalceve (18. února 2015)

Ukrajina prohrála se separatisty bitvu o Debalceve, vojáci se od úterý stahují:







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.