Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruské oťukávání pokračuje. Britové vyprovodili ruský torpédoborec

  17:02aktualizováno  17:02
Ruské "testování" připravenosti obrany jednotlivých zemí NATO pokračuje. Kromě strategických bombardérů, ke kterým musely postupně vystartovat pohotovostní stíhačky hned tří zemí, vyzkoušela Moskva také britskou obranu na moři.

Britský torpédoborec HMS Dragon (v pozadí) sleduje ruskou válečnou loď Kulakov | foto: Royal Navy

Poplach pro britské námořnictvo způsobil ruský torpédoborec Kulakov (třída Udaloj), který se nebezpečně přiblížil k britským vodám severně od Skotska. Ruské plavidlo britské pobřeží důvěrně zná, v roce 2012 s ním ruští námořníci kotvili přímo v Portsmouthu na přátelské návštěvě. 

Britové k ruskému plavidlu okamžitě vyslali z Portsmouthu jeden ze svých šesti nejmodernějších raketových torpédoborců HMS Dragon (Type 45). Britský torpédoborec se k ruské lodi přiblížil, monitoroval její trasu a vyprovodil ji jižním směrem až do bezpečné vzdálenosti od ostrovů. 

Fotografie

Francouzský stroj Mirage doprovází u Islandu ruský strategický bombardér Tu-95
Britský torpédoborec HMS Dragon
Britský torpédoborec HMS Dragon sleduje ruskou válečnou loď Kulakov
Vladimir Putin krátce před cvičným letem ruského bombardéru Tu-160 "Pavel...

"Taková mise není o vyslání jakékoliv lodi, je potřeba rychlost a odolnost," uvedl kapitán britského torpédoborce Iain Lower. Plavidla "Type 45" jsou největší a nejsilnější postavené britské torpédoborce určené pro protivzdušnou obranu flotily i pozemních sil vůči letounům a řízeným střelám. 

"Ruské námořnictvo je velmi schopné a je v pořádku, že Královské námořnictvo vyslalo adekvátní plavidlo," dodal Lower s tím, že jeho posádka je díky nejnovějším výkoným radarům a senzorům schopna sledovat pohyb i komunikaci "nepřátelských" plavidel a letounů na velmi velké vzdálenosti.

Rusko incident zatím oficiálně nekomentovalo, ale nejde o ojedinělý případ. Těsně před koncem roku zasahoval podobně torpédoborec HMS Defender, když se ruská letadlová loď Kuzněcov údajně kvůli špatnému počasí ukryla v zálivu Moray Firth na východě Skotska.

Podle expertů Rusko podobnými akcemi čas od času "testuje", jak dobře jsou připravená námořní a protivzdušné obrana aliančních zemí. Naposledy tento týden v případě ruských strategických bombardérů, ke kterým musely vystartovat pohotovostní stíhačky hned tří zemí - Británie, Dánska a Nizozemska. (Více o incidentu čtěte zde)

Nejvíce zkušeností mají Norové

Zatímco Nizozemci řeší podobné případy čtyřikrát až pětkrát do roka a Británie loni ohlásila osm případů, kdy se ruské "mlčící" vojenské letouny dostaly nebezpečně blízko, největší zkušenosti s návštěvami z východu mají Norové. Počet přeletů ruských stíhacích letounů a bombardérů u norského pobřeží se zvyšuje.

Ještě kolem roku 2000 byly ruské letouny sledovány poblíž norského území tak třikrát až čtyřikrát do roka. V letech 2011 se už k norským břehům přiblížilo 87 ruských strojů. Rusové létají v mezinárodních koridorech a norští stíhači kvůli tomu v drtivé většině případů vystartují, ruský letoun identifikují, nějakou dobu jej sledují a pak předají dalším kolegům z NATO.

A podobná situace jako ve vzduchu panuje i na moři. S koncem studené války v roce 1988 norská pobřežní stráž zaznamenávala ročně zhruba 150 případů narušení norských výsostných vod ročně. Pak následoval útlum takřka na nulu, před třemi lety se opět aktivita rapidně zvýšila a dosahuje přibližně stovky případů ročně. Výjimkou nejsou ani incidenty, kdy ruské válečné lodě obeplouvají norské ropné plošiny.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO, Radar




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.