U turecké hranice je v tuto chvíli asi 30 000 lidí, kteří minulý týden uprchli před útoky jednotek syrské vlády a Ruska proti opozičním silám v oblasti Aleppa. OSN se obává, že vládní ofenziva by mohla odříznout poslední spojnici mezi povstalci drženými částmi Aleppa a hlavním hraničním přechodem do Turecka.
„Až 300 000 lidí, kteří jsou stále ve městě, by tak zůstalo odříznuto od humanitární pomoci,“ uvedl Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Jestliže bude postup syrské armády pokračovat, „místní úřady odhadují, že by mohlo z města uprchnout 100 000 až 150 000 lidí,“ dodal.
K otevření hranic pro uprchlíky z Aleppa v úterý Ankaru vyzval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Jeho mluvčí uvedl, že chápe obavy Turecka z „případného masivního přívalu uprchlíků“ ze Sýrie, a vyzval mezinárodní společenství, aby Turecku pomohlo tento nápor zvládnout.
Ankara v předchozích dnech přijala asi 10 000 uprchlíků, pak hranice uzavřela a údajně pouští pouze nemocné a zraněné. Stanové tábory pro uprchlíky jsou podle humanitárních organizací přeplněné. Turecko už přijalo na 2,7 milionu Syřanů, kteří prchají před občanskou válkou.
Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) ve své nové zprávě uvedla, že syrské vládní jednotky i ruská armáda podnikly za poslední týdny v Sýrii denně útoky s použitím takzvaných tříštivých bomb. Ty jsou ve většině zemí zakázány. Od 26. ledna se údajně objevilo nejméně 14 útoků s použitím těchto bomb v pěti syrských provinciích. Útoky podle HRW usmrtily nejméně 37 civilistů, včetně šesti žen a devíti dětí.
Předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý kritizoval ruské vojenské operace v Sýrii a řekl, že kvůli nim je „už tak špatná situace ještě horší“. „Přímým důsledkem ruské vojenské kampaně je to, že režim (prezidenta Bašára) Asada získává navrch, umírněná syrská opozice ztrácí půdu pod nohama a k Turecku a Evropě míří tisíce dalších uprchlíků,“ řekl Tusk.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval, že podle Moskvy neexistují žádné věrohodné důkazy o tom, že by si ruské bombardování Sýrie vyžádalo oběti i mezi civilisty. Peskov tak reagoval na pondělní prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové, podle níž kvůli ruským útokům trpí i civilisté.
Podívejte se, s jakými stroji Rusové bombardují Sýrii:
23. listopadu 2015 |
Opozice: Během bombardování nemůžeme jednat o míru
Pro okamžité ukončení ruských náletů se v úterý vyslovil jeden z členů opoziční vyjednávací komise (HNC) Munzir Máchús, podle nějž by to měla být jedna z podmínek zahájení vyjednávání mezi opozicí a zástupci vlády v Damašku.
„Komplikuje to situaci,“ uvedl Máchús na adresu ruských leteckých operací v Sýrii. „Jestliže bude i nadále docházet k bombardování, je těžké si představit, jak budou vyjednávání pokračovat,“ dodal. Ruské letectvo začalo bombardovat cíle v Sýrii loni na konci září. Tvrdí, že se zaměřuje pouze na pozice islamistů, podle opozice a západních zemí ale cílí i na umírněné povstalce podporované Západem.
Válka v SýriiRUSKÉ NÁLETY: Přesné bombardování hloupými bombami DRONY: Válka jako videoklip DUMA: Snímky z nemocnice hrůzy SYŘAN: Na umírající lidi si zvyknete IZRAEL: Radši Islámský stát než Írán PUTIN: Asadovi bychom poskytli azyl OBRAZEM: Syrské děti malují tanky a mrtvé SOLNCEPJOK: Rusové poslali Asadovi smrtící raketomet HODNÍ HOŠI: Existuje ještě v Sýrii umírněná opozice? KOMENTÁŘ: Putinovo trojí vítězství |
Mírová jednání začala 29. ledna v Ženevě. Zmocněnec pro Sýrii Staffan de Mistura je minulou středu dočasně přerušil kvůli tomu, že se při nich zatím nepodařilo dosáhnout žádného pokroku. Pokračovat by měly 25. února.
Přerušení rozhovorů podle de Mistury neznamená jejich selhání. Nyní by se podle něj měli sejít zástupci zemí ze Západu, ale i z Blízkého východu, které jednání o Sýrii podporují, a prodiskutovat sporná témata. Syrská vládní delegace obvinila syrskou opozici, že se pod tlakem Saúdské Arábie, Kataru a Turecka chtěla z jednání stáhnout. OSN prý proto raději volila přerušení rozhovorů, aby se tomuto kroku vyhnula. Podle opozice může za selhání rozhovorů naopak syrský režim.
Útok v Damašku
Nejméně deset lidí zahynulo při sebevražedném útoku na důstojnický klub v Damašku. Informovala o tom syrská státní média. Podle agentury SANA k atentátu došlo nedaleko přeplněného tržiště v rezidenční čtvrti na severu metropole.
Opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) informovali o osmi mrtvých policistech a dalších 20 zraněných s tím, že k výbuchu došlo na parkovišti u důstojnického klubu. K útoku se přihlásili radikálové z hnutí Islámský stát.
Sebevražedný atentátník odpálil výbušninu umístěnou v automobilu. Exploze způsobila i rozsáhlé materiální škody. Na záběrech státní televize byly vidět poničené a ohořelé okolní automobily. Důstojnický klub se nachází hned vedle tržiště.
Islámský stát označil atentátníka jako abú Abdala Rahmána Šamího a uvedl, že šlo o pomstu za utrpení sunnitských muslimů v zemi. Podle islamistů při útoku zahynulo 20 lidí a nejméně 40 dalších utrpělo zranění.
Podobné bombové útoky jsou v syrské občanské válce běžné, Damašku se ale větší atentáty dosud vyhýbaly. To se změnilo minulý měsíc, kdy při explozi na šíitském předměstí Sajjida Zajnab přišlo o život nejméně 71 lidí včetně 25 příslušníků šíitských milic. K útoku se tehdy také přihlásili islamisté.
