Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko oplocuje Jižní Osetii, Gruzie žádá o pomoc EU i NATO

  14:33aktualizováno  14:33
Už dlouhé měsíce Rusko na Kavkaze potichu buduje ploty a další bariéry oddělující odštěpeneckou Jižní Osetii od Gruzie. Nezávislost sporné oblasti přitom uznala jen hrstka států. Stavební práce, na kterých se podílejí ruští vojáci, ještě zintenzivnily před pár týdny. Gruzie protestuje a žádá o pomoc Evropskou unii i NATO.

Ruští tankisté při operaci v Jižní Osetii a Abcházii | foto: Reuters

Severoatlantická aliance, která s Gruzií jako s jednou z možných kandidátských zemí na členství udržuje roky zvláštní vztahy, situaci sleduje s velkým znepokojením.

"Je to v rozporu s mezinárodními závazky Ruska a nepřispívá k mírovému řešení konfliktu. Má to negativní dopad na situaci v zemi a ovlivňuje životy těch občanů Gruzie, kteří žijí na obou stranách administrativní hranice. Vyzývám k odstranění těchto bariér," prohlásil k situaci generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Jižní Osetie

Území, kde žije zhruba 70 tisíc lidí, je právně součástí Gruzie, která existenci tohoto celku neuznává, stejně jako drtivá většina zemí světa. V oblasti žijí především Oseti a Gruzínci. Etničtí Rusové tvoří zhruba 2 procenta populace.

Jižní Osetie spolu s další gruzínskou separatistickou oblastí Abcházií vyhlásila jednostranně nezávislost na Gruzii už v 90. letech. Separatistické nálady pak vyvrcholily v létě 2008. Počátkem srpna se rozhořely boje mezi jihoosetskými ozbrojenci a gruzínskou armádou. Gruzie pak po několika dnech vyhlásila příměří, ale vzápětí se pokusila v noci ze 7. na 8. srpna oblast znovu ovládnout silou.

Rusko, které nad oběma regiony drželo ochrannou ruku, ale útok zastavilo s tím, že chce chránit obyvatele s ruským občanstvím, kteří o pomoc požádali. Ruské tankové jednotky s podporou letectva pak pokračovaly v invazi hluboko na gruzínské území.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv pak 12. srpna 2008 nařídil ukončení vojenských operací. I přesto ještě několik dní poté boje pokračovaly a ruské síly se zastavily až padesát kilometrů před gruzínskou metropolí Tbilisi.

Stahování ruských invazních jednotek z Gruzie pak začalo 22. srpna. Na území Jižní Osetie však Moskva dosud ponechala na 5 000 vojáků a dalších až tisíc pohraničníků.

Pozice NATO je podle jeho slov zcela jasná. Aliance podporuje územní celistvost a suverenitu Gruzie v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, tedy i včetně separatistických oblastí jižní Osetie a Abcházie. "Vyzýváme Rusko, aby zvrátilo své uznání Jižní Osetie a Abcházie jako nezávislých států," dodal v prohlášení Rasmussen.

Gruzie "přišla" o oblasti Jižní Osetie a Abcházie po gruzínsko-ruské válce v létě 2008. Jednostranné vyhlášení nezávislosti těchto dvou oblastí, které jsou právně stále součástí Gruzie, však uznává pouze Rusko, Nikaragua, Venezuela a tichomořské státečky Nauru a Tuvalu.

Jihoosetské úřady s pomocí ruských vojenských sil, rozmístěných v oblasti, budují ploty na administrativní hranici už nejméně tři roky. Tempo výstavby na území, patřící stále Gruzii, se ale podle lokálních médií prudce zvýšilo teprve letos a hlavně v posledních dvou měsících.

Gruzie si stěžovala i u Evropské unie s tím, že jde o zjevné porušení mezinárodního práva. Přesvědčil se o tom i tým zahraničního výboru EU. Ve zprávě úředníci konstatovali, že výstavba bariér má negativní dopad na životy místních obyvatel a zopakovali, že Unie podporuje územní celistvost Gruzie v rámci mezinárodně uznaných hranic.

Ruské síly přesto pokračují ve výstavbě, konkrétně například v obcích Ditsi nebo Dvani v regionu Kareli. Místní podle gruzínských médií ploty přirovnávají k "nové berlínské zdi". Množí se údajně vcelku paradoxní případy, kdy byl například zadržen za neoprávněné překročení hranice syn, který své matce z Gruzie do Jižní Osetie pravidelně nosil léky.

Rusko-gruzínské vztahy opět zamrzají

Po pěti letech od války se vztahy, alespoň ty obchodní, mezi Moskvou a Tbilisi začaly mírně zlepšovat. Především poté, co se loni do premiérského křesla dostal miliardář Bidzina Ivanišvili.

Ten své jmění vydělal právě v Rusku v éře tamější divoké privatizace a byl narozdíl od velmi prozápadního gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho považován za "příznivce Kremlu".

Nyní se ale zdá, že mírné "oteplení opět střídá krutá zima". Rusko na obvinění v souvislosti s výstavbou plotů na administrativní hranici reagovalo zatím jen obviněním druhé strany. Gruzie nezodpovědně eskaluje napětí v hraničních regionech, citovala agentura RIA náměstka ruského ministra zahraničí Grigorije Karasina.

Analytici obecně soudí, že priority Evropské unie i USA se vzhledem k aktuální situaci třeba v Sýrii, Korejském poloostrově nebo Íránu asi nadobro přesunuly jinam. Kreml tak prý může "nerušeně upevňovat svůj ekonomický, diplomatický a politický vliv v oblasti Kavkazu a testovat, jak daleko je malá Gruzie ochotná v obraně svého území zajít".

Očekávat lze prý přitom velmi ostré přestřelky, podobné té z minulého týdne při jednání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Ruská delegace tam demonstrativně opustila sál poté, co gruzínský prezident Michail Saakašvili ve svém projevu ostře kritizoval politiku Kremlu vůči Gruzii i bývalých zemích sovětského vlivu. Nešetřil ani ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého označil za "diktátorského panovníka a agenta KGB, který vůči Gruzii uplatňuje politiku násilí a anexe".

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.