Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko stále investuje do staromódní špionáže. Chce drby z kuloárů

  1:43aktualizováno  1:43
V dobách studené války byla špionáž s pomocí agentů běžným provozem. Časy jsou sice jiné, ale Rusové svůj přístup nemění.

Alex Chapman a jeho nevěsta Anna Chapmanová v roce 2001 | foto: The Daily Telegraph

V dobách studené války to mělo jasný smysl. Sověti i Američané vyvíjeli zbraně, jimiž chtěli před tím druhým získat náskok. Dozvědět se o nich včas a dopodrobna se tedy tuze hodilo.

Největším úlovkem Sovětů samozřejmě zůstává atomová bomba, i když se dodnes vedou spory o tom, do jaké míry se o ni zasloužili svými vlastními poznatky také oba hlavní Stalinovi vědci Igor Kurčatov a Andrej Sacharov.

Vzlétni, Burane

Špionáž se však týkala i civilních projektů. Rusové k překvapení mnohých například získali údaje o amerických raketoplánech, jejichž provoz byl zahájen v roce 1982. Tak vznikl projekt Buran. Potíž byla v tom, že Buran vzlétl jen jednou a pak byl kvůli nedostatku peněz navždy zastaven.

Parádním kouskem průmyslové špionáže byla i sovětská verze concordu. Letoun Tu-144 se concordu podobal jako dvojče, uvnitř se však skrývaly zásadní konstrukční nedostatky, takže s pasažéry na palubě letěl jen asi padesátkrát.

Most na svobodu i z ní

most špionů

Glienický most alias most špionů spojuje přes řeku Havola města Berlín (čtvrť Wannsee) a Postupim. SSSR a USA si tu za studené války vyměňovaly špiony. V roce 1962 se tu uskutečnila i výměna ruského agenta Rudolfa Abela za amerického pilota Francise Powerse, který byl sestřelen při výzvědném letu letadlem U-2.

Samozřejmě ani Američané nelenili a zajímali se o všechno, co Sověti kutili. Proto například létali nad jejich územím svými letouny U-2, podle nichž se jmenuje známá irská rocková kapela, a fotili, co se dalo. Když pak jeden tento stroj Sověti sestřelili a pilota zajali, byl z toho památný malér.

Ale zpět k dnešku. Špionáž ve smyslu šmírování vědců a inženýrů pokračuje nadále, zejména Číňané rádi vyrobí vše, co kdo kde vymyslí – například automobily podobné některým modelům BMW. Rusové zase počátkem roku poprvé testovali stíhačku Suchoj T-50, která se navlas podobá americkému modernímu stroji F-22 Raptor.

Cílem ruské partičky žijící ve městech na východním pobřeží USA sice bylo také se zajímat o zbrojní projekty, ale podle kusých informací obsažených v žalobě se hlavně měli vetřít mezi vlivné lidi v politice a byznysu.

Jenže zatím to nevypadá, že by se jim něco v tomto ohledu povedlo. Asi proto také ani nebyli obviněni ze špionáže, ale z pobytu na území USA pod falešnou identitou.

Navzdory vnadám Anny Chapmanové, jedné z nich, prostě vypadají dost staromódně. V době internetu a okamžitého přístupu k oceánům informací, tedy v době kybernetické špionáže jako by Rusové zarytě hodlali pokračovat v bondovském přístupu. Chtěli mít přístup k drbům z washingtonských kuloárů, i když ty dnes lze zpravidla hned najít někde na webu.

Anne Applebaumová, sloupkařka listu Washington Post a známá odbornice na východní Evropu, před pár dny napsala, že tyto souvislosti dobře odrážejí "mentalitu současných ruských elit".

Podle Applebaumové tyto elity v duchu kágébáckých tradic prostě věří, že každá informace získaná tajně je lepší a důvěryhodnější než ta získaná z veřejných zdrojů – i když je třeba úplně stejná.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.