Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko soudí tři roky mrtvého právníka Magnitského. Psal o rozkrádání

  11:24aktualizováno  13:24
Ruskou justicí otřásá nebezpečná novinka, poprvé ve své novodobé historii totiž soudí zemřelého člověka. V roli obžalovaného figuruje více než tři roky mrtvý advokát Sergej Magnitskij, který se měl dopustit údajných daňových úniků. Do vězení se však dostal poté, co sám nařkl vysoce postavené úředníky z rozkrádání státního rozpočtu.

Natalija Magnitská drží v ruce portrét svého syna Sergeje, který byl v roce 2009 nejspíš "cíleně odstraněn", když pobýval v moskevském vězení. Byl jedním z lidí, kteří mohli usvědčit vysoké ruské úředníky z obrovských daňových úniků. | foto: AP

Ani kritika Spojených států a Evropského parlamentu nezvrátila rozhodnutí moskevského soudu zahájit dlouho očekávaný proces se zesnulým ruským auditorem zahraničního investičního fondu Sergejem Magnitským. Magnitský zemřel před více než třemi lety ve vazbě, kam se dostal kvůli údajným daňovým únikům.

Případ Magnitskij

Dlouho očekávaný proces s ruským advokátem Magnitským soud v pondělí dopoledne opět odročil kvůli nepřipravenosti soudem určených obhájců.

Prokuratura pouze vznesla obvinění z daňových úniků proti Magnitskému a rovněž proti nepřítomnému britskému zaměstnavateli, šéfovi investičního fondu Hermitage Capital Williamu Browderovi. 

Obhajoba ovšem uvedla, že není na proces připravena. Soud stání proto odročil na 22. března.

Zdroj: ČTK

Lidskoprávní organizace proces kritizují a upozorňují, že to otevře úplně novou kapitolu omezování lidských práv v zemi. Poprvé ve své novodobé historii totiž Rusko soudí mrtvého, píše zpravodajský server BBC.

Magnitskij zemřel po téměř roční vyšetřovací vazbě v roce 2009. Podle lékařské zprávy jeho smrt zapříčinil zánět slinivky břišní a zástava srdce. Podle neoficiálních zpráv se však vyšetřovatelé snažili získat jeho doznání z daňových úniků odmítáním lékařské péče. Když si sedmatřicetiletý právník stěžoval, pokaždé se mu prý podmínky vazby zpřísnily.

Okolnosti jeho smrti proto nařídil prověřit tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv. Vyšetřování ukázalo, že Magnitskému byla opravdu odepřena lékařská péče a že byl bit. Vězeňského lékaře z ruské káznice Butyrka Dmitrije Kratova, jemuž původně za zanedbání péče hrozil trest až pět let, ale soud zprostil viny. Za Magnitského smrt tak nebyl dosud nikdo odsouzen.

Rodina tvrdí, že je to pomsta Kremlu

Magnitskij se do vazební věznice dostal kvůli údajným daňovým únikům poté, co sám nařkl vysoce postavené úředníky ministerstva vnitra z gigantického podvodu na státním rozpočtu. Jako auditor investičního fondu Hermitage Capital poukázal na případ miliardových machinací na úkor fondu a ruského rozpočtu.

Další záhadná smrt

Sergej Magnitskij není jedinou osobou spojenou s kauzou daňových úniků fondu Hermitage Capital, jež zemřela za podivných okolností.

Loni v prosinci po náhlém kolapsu zemřel v Británii ruský podnikatel Alexandr Perepiličnij. Měl to být právě on, kdo dodával Magnitskému některé z důkazů usvědčujících z korupce vysoké ruské státní úředníky.

Ani po dvou pitvách policisté nezjistili příčinu smrti. Konstatovali pouze, že čtyřiačtyřicetiletý ruský podnikatel netrpěl žádnou nemocí.

Fond Hermitage Capital Management, kdysi jeden z největších zahraničních investičních fondů na ruském trhu, prý podle jeho zakladatele Billa Browdera zneužili vysocí ruští úředníci k daňovým únikům. Magnitskij coby auditor fondu shromáždil množství důkazů o údajných pachatelích z řad ruské státní správy, nedlouho poté se ale sám dočkal obvinění, že napomohl Hermitage Capital ke krácení daní ve výši 500 milionů rublů.

Stejné obvinění si vyslechl i šéf fondu Browder, jehož moskevský soud nyní soudí v nepřítomnosti. Hrozí mu až šest let vězení za to, že údajně spolu s Magnitským zaregistrovali dvě společnosti patřící fondu, jež měly fiktivně zaměstnávat invalidy a těžit z toho neoprávněně daňové úlevy. Tyto firmy pak oba měli podle obžaloby společně využívat ke skupování akcií plynárenského gigantu Gazprom na ruském trhu, kde byly mnohem lacinější než na londýnské burze (podrobnosti o obvinění investičního fondu zde).

Magnitského kolegové tvrdí, že obvinění proti němu byla zinscenována, aby se zastavilo vyšetřování korupce v nejvyšších politických sférách. Advokátovi příbuzní a obhájci se odmítli dostavit minulý týden na slyšení předcházející procesu s poukazem na to, že je případ politicky motivovaný. "Je nelidské soudit mrtvého muže. Pokud se zúčastním tohoto cirkusu, stanu se toho spolupachatelem. Nebudu se účastnit slyšení," prohlásila matka zesnulého obžalovaného Natalija Magnitskaja.

Kauza Magnitskij vyostřila vztahy mezi USA a Ruskem

Podivná smrt ruského advokáta měla mnohem dalekosáhlejší dopad, než by se na první pohled zdálo. Koncem loňského roku se napětí mezi Kremlem a Bílým domem začalo stupňovat kvůli sérii odvetných útoků reagujících na právníkovu smrt. Nejprve americký Kongres přijal takzvaný Magnitského zákon, jejž následně podepsal i prezident Barack Obama.

Magnitského zákon vystavuje sankcím všechny osoby, které v Rusku potlačují lidská práva. Těmto osobám pak můžou americké úřady nejen nevydat vstupní víza, ale rovněž mohou zmrazit jejich americká bankovní konta a majetek vlastněný na půdě Spojených států.

Reakce Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat a prezident Vladimir Putin loni v prosinci podepsal zákon postihující cizince, kteří se podílejí na omezování práv ruských občanů pobývajících v zahraničí. Nová legislativa rovněž postavila mimo zákon činnost politicky orientovaných nevládních organizací financovaných z USA. V průběhu projednávání přibyl do zákona i kontroverzní bod zakazující vydávání ruských sirotků k adopci do Spojených států (více o odvetě Kremlu na Magnitského zákon zde).

Moskva zdůvodňovala vypovězení bilaterální dohody o osvojování dětí několika příklady, kdy ruské děti adoptovali američtí rodiče a následně se zjistilo, že s dětmi hrubě zacházeli, či je dokonce utýrali. Ruští poslanci zákon pojmenovali právě po jednom z takto utýraných dětí, dvouletém Dimu Jakovlevovi, jehož nechal americký otec v horkém dni devět hodin zavřeného v autě, následkem čehož chlapec zemřel.

Američané od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 adoptovali více než 60 tisíc ruských sirotků, jimž se opakovaně nepodařilo najít náhradní rodiče ve své vlasti. Často šlo o děti s tělesným či mentálním postižením. V Rusku momentálně žije ve státních sirotčincích asi 110 tisíc dětí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.