"Rusko si je vědomo své odpovědnosti za životy svých krajanů a spoluobčanů na Ukrajině a vyhrazuje si právo vzít lidi pod svou ochranu," stojí podle agentury Reuters v prohlášení ruského ministerstva zahraničí.
Podle Ruska se při střetech proruských a proukrajinských demonstrantů v Doněcku ukázalo, že ukrajinské úřady nemají situaci pod kontrolou. Při střetech zemřel nejméně jeden člověk a několik dalších bylo zraněno.
Ruský parlament již počátkem března povolil prezidentovi Vladimiru Putinovi k ochraně ukrajinských Rusů nasadit armádu. Putin na začátku března prohlásil, že k jejich ochraně před "neonacistickými, nacionalistickými a antisemitskými silami", které podle něj nyní na Ukrajině vládnou, využije Rusko všechny prostředky. Silové řešení sice Putin označil za krajní možnost, ale nevyloučil jej (více čtěte zde).
Rusko přítomnost svých jednotek na Ukrajině systematicky odmítá, její armáda přitom ale již prakticky ovládla Krym, kde se má v neděli konat referendum o připojení poloostrova k Ruské federaci. Kyjevská vláda i západní země jej označují za nelegální, odporuje totiž ukrajinské ústavě (více čtěte zde).
Jednání Kerryho s Lavrovem řešení nepřineslo
Řešení ukrajinské krize nepřineslo ani ani třetí přímé jednání ruského a amerického ministra zahraničí. Sergej Lavrov a John Kerry se sešli v pátek v Londýně. Ruský ministr po schůzce konstatoval, že rozpory přetrvávají. Rusko bude respektovat výsledek nedělního referendem na Krymu, intervenci na ruskojazyčném východě Ukrajiny prý ale Moskva neplánuje. Vladimir Putin pak podle Lavrova také prohlásil, že jakékoli řešení ukrajinské krize je na pořadu dne až po krymském referendu.
Západní diplomaté pak připravují v OSN rezoluci Rady bezpečnosti, která by jako nezákonné odmítla nedělní krymské referendum. Moskva ústy náměstka ministra zahraničí Gennadije Gatilova oznámila, že podobnou rezoluci považuje za nepřijatelnou. Podle diplomatů návrh takové revoluce zvažují západní státy i navzdory očekávání ruského veta.
Pokud se referendum uskuteční, hodlají Spojené státy a Evropská unie zmrazit víza nejméně třinácti blízkým spolupracovníkům ruského prezidenta Vladimira Putina. V pátek to napsal německý list Bild s tím, že sankce by se týkaly mimo jiné ministra obrany Sergeje Šojgua, vicepremiéra Dmitrije Rogozina či Putinova kancléře Sergeje Ivanova.
Brusel navíc připravil seznam asi 130 vysokých ruských představitelů, kterým by mohl zakázat vstup do EU a zmrazit majetek. Podle nejmenovaného unijního zástupce, který má kopii seznamu, jsou ve výčtu nejvyšší představitelé politických i vojenských kruhů, například generálové.
