Účastníci smuteční ceremonie na Mitinském hřbitově položili věnce k pomníku obětem Černobylu a zúčastnili se panychidy po pracovnících elektrárny, kteří se podíleli na likvidaci katastrofy. Minutou ticha památku obětí uctili také poslanci ruské Státní dumy.
Katastrofu v Černobylu si připomněli i Bělorusové v Praze
Památku obětí černobylské jaderné katastrofy připomněli na Václavském náměstí v Praze také tři desítky Bělorusů žijících v České republice a jejich přátel.
Tichou demonstraci spojili s protestem proti praktikám běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, jehož vládě jsou vytýkány autoritářské metody, tvrdý postup proti opozici a nerespektování lidských práv.
Pod sochu svatého Václava přišli Bělorusové a jejich čeští přátelé s hesly proti Lukašenkovi, prapory, černými stužkami a svíčkami. Podobně tak činí již sedmým rokem ve většině běloruských měst 26. dubna, kdy se černobylská havárie stala, demokratická část Bělorusů.
| V důsledku černobylské havárie bylo v Rusku zamořeno kolem 56 tisíc kilometrů čtverečních území, kde bydlelo kolem 2,3 milionu obyvatel. Šlo o 19 oblastí, přičemž nejhorší byla situace v Brjanské a Kalužské oblasti, kde radiační pozadí dosud několikanásobně převyšuje normu. Ruské zdravotnické zdroje tvrdí, že na následky radiačního ozáření v Rusku zemřelo přes 30 tisíc lidí, z nichž polovina byli přímí účastníci likvidace katastrofy. Z desítek tisíc lidí se stali invalidé. V Rusku je dnes kolem 184 tisíc účastníků likvidace havárie. |
Ředitel Střediska pro pozorování životního prostředí a prognózy geofyzikálních procesů ministerstva obrany RF Igor Janickij v rozhovoru pro ruské agentury uvedl, že původní příčinou černobylské havárie bylo zemětřesení.
Již půl roku před neštěstím ředitel elektrárny údajně žádal o vyšetření deformací na čtvrtém energetickém bloku. Specialisté z moskevského střediska si však pro velké zaneprázdnění pracovní cestu do Černobylu naplánovali teprve na léto 1986.
Až v roce 1995 byly podle Janického objeveny záznamy tří vojenských seizmických stanic,
které pracovaly v blízkosti města Pripjať poblíž Černobylu, jež svědčí o otřesech půdy.
Zemětřesení se podle Janického mělo udát po půlnoci 26. dubna 1986, tedy dvacet vteřin před havárii.
Síla otřesů byla jeden až dva stupně podle Richterovy stupnice a samo zemětřesení by katastrofu nevyvolalo. Epicentrum ovšem prý bylo přímo pod čtvrtým reaktorem a způsobilo trhlinu v jeho základu. Pak údajně následovala reakce plazmatických substancí, které působily jako kulový blesk a vyvolaly exploze. Vědec je přesvědčen, že série těchto impulsů o vysoké teplotě aktivovala reaktor a jeho náplň byla okamžitě vyhozena do vzduchu.
 Obyvatelé Slavutyče, města postaveného poblíž Černobylu v roce 1986 pro zaměstnance elektrárny, zapalovali svíčky u pomníku obětem černobylské jaderné katastrofy. Ukrajina si 26. dubna připomněla 15. výročí černobylské katastrofy. (26. dubna 2001) |
 S českými a běloruskými vlajkami se konala na pražském Václavském náměstí manifestace nazvaná Černobylská cesta na podporu demokratického hnutí v Bělorusku. Akci uspořádal při příležitosti 15. výročí černobylské jaderné katastrofy osvětový a vzdělávací spolek Skaryna. (26. dubna 2001) |
 Obyvatelé Slavutyče, města postaveného poblíž Černobylu v roce 1986 pro zaměstnance elektrárny, zapalovali svíčky u pomníku obětem černobylské jaderné katastrofy. Ukrajina si 26. dubna připomněla 15. výročí černobylské katastrofy. (26. dubna 2001) |
