Rusko se nedrží dohod, hrozba konfliktu trvá, říká velvyslankyně Gruzie

Napětí mezi Ruskem a Gruzií trvá i rok po několikadenní válce. A roste znepokojení, že klid na Kavkaze je nestabilní. "Situace je stále velmi výbušná a nebezpečná," potvrzuje obavu velvyslankyně Gruzie v Praze Nina Nakashidze. A obviňuje Rusko, že nedodržuje šestibodovou mírovou dohodu, která válečný konflikt ukončila.

Gruzínští vojáci u budovy zasažené bombardováním v Gori | foto: Gleb Garanich, Reuters

"Rusko mělo stáhnout svá vojska do pozic před válkou, ale oni se teď naopak snaží zvětšit jejich územní požadavky. Zaznamenali jsme několik pokusů posunout hranici do gruzínského území. Nyní jsou 45 kilometrů od hlavního města Tbilisi, až u města Achalgori," řekla Nina Nakashidze iDNES.cz.

Mírová smlouva

1. Nepoužití síly.
2. Definitivní zastavení válečného stavu.
3. Poskytnutí volného přístupu humanitární pomoci.
4. Gruzínská vojska se musí stáhnout na místa, kde bývají obvykle.
5. Ruská vojska se musí stáhnout na pozice, kde byla před vypuknutím násilností. Dokud nebudou vypracována mezinárodní opatření, ruské mírové jednotky zavedou doplňková bezpečnostní opatření.
6. Otevření mezinárodní diskuse ohledně bezpečnosti a statusu Jižní Osetie a Abcházie.

Rusům vyčítá i další porušení mírového plánu, který na Kavkaz před rokem dovezl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Kromě toho, že rychle uznali nezávislost separatistických regionů, neproudí prý do postižených míst humanitární pomoc tak, jak by měla. "Porušují prakticky většinu dohody," tvrdí velvyslankyně, která také varuje před opakováním konfliktu.

"Válka nebyla kvůli území, nedorozumění nebo etnickým důvodům. Ve skutečnosti to byl pokus Ruska zničit euroatlantické touhy Gruzie," míní a dodává, že záměrem Moskvy bylo také destabilizovat situaci na území, které by mohlo v budoucnu posloužit jako alternativní cesta pro energetické zdroje do Evropy.

A od minulého roku se podle ní nic nezměnilo. "Gruzie chce na Západ, což Rusové chtějí zastavit. A proto trvá nebezpečí opakování vojenské akce. Situace je stále velmi výbušná a nebezpečná." Za pravdu jí dávají informace ze začátku letošního srpna, kdy Tbilisi obvinilo Rusko, že jeho vojáci vstoupili do vesnice Kveši nedaleko Jižní Osetie, postavili tam hlídková stanoviště, a vytyčili tak novou hranici.

Gruzínci podle Kremlu zase vypálili do Jižní Osetie několik granátů. Nezávislá Monitorovací mise Evropské unie nepotvrdila ani jednu z událostí. - přečtěte si V Gruzii to jiskří, na granáty Tbilisi odpověděla Moskva záborem území

Asi každému je jasné, že Gruzie separatistická území vojensky zpátky nedostane. Existuje tedy nějaké řešení situace v regionu? Podle Niny Nakashidze ano. "Věřím, že tlak mezinárodního společenství a podpora Evropy nám pomůže přinejmenším posunout se správným směrem. Uvědomujeme si, že v tomto okamžiku je myšlenka na opětovné získání Jižní Osetie a Abcházie nereálná," říká.

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google

Gruzie by se ale podle ní mohla stát pro Osetince a Abchazy atraktivnější, pokud by se zlepšila hlavně ekonomická situace země. "Oba regiony jsou stále poničené ještě po prvním konfliktu v 90. letech a nikdo tam nebude kvůli jejich statusu investovat peníze. Proto věřím, že dříve nebo později si uvědomí, že být uznáni pouze Ruskem a Nikaraguou není nejlepší řešení pro jejich příští rozvoj," vysvětluje.

Evropská unie a USA ale musí podle ní nejdříve přesvědčit Moskvu, aby od separatistických regionů upustila. "Když bude přesvědčené Rusko, nemyslím, že bude problém přemluvit Osetince."

Gruzie a Rusko vzpomínají na konflikt

Napětí trvá

Pohled ruského velvyslanectví na poválečné události kolem Jižní Osetie a Abcházie se iDNES.cz dnes nepodařilo získat. Ambasáda ale vydala na internetu prohlášení, v němž obviňuje Tbilisi z vedení informační války proti Moskvě a překrucování informací.

"Rusko si nemohlo a nemůže dovolit lhostejně pozorovat, co se děje v Zakavkazsku. Stabilita tohoto regionu je otázkou strategické stability, a Rusko nemá právo vzdát se odpovědnosti za nedopuštění násilí a nespravedlnosti vůči malým národům a bude i v budoucnu bránit revanšistickým tendencím v politice Tbilisi," píše se například v prohlášení.

rusko-gruzínský konflikt

DOBA TRVÁNÍ: 8. srpna - 16. srpna 2008
STRANY KONFLIKTU: Gruzínská armáda proti ruským, jihoosetským a abchazským jednotkám.

PŘÍČINY A OKOLNOSTI VÁLKY: Kořeny konfliktu sahají do počátku 90. let minulého století, kdy Jižní Osetie, kde většinu obyvatel tvoří Osetinci a Rusové, vyhlásila nezávislost na Gruzii. Po krátké válce, v níž bojovali na straně Osetie i příslušníci vojsk ministerstva vnitra SSSR, se dostala mimo vliv Tbilisi. První válka si vyžádala 1 000 mrtvých a 10 tisíc obyvatel uprchlo. Od roku 1992 zajišťovaly stabilitu v oblasti smíšené rusko-gruzínsko-osetské mírové sbory. Prozápadní gruzínský prezident Michail Saakašvili, který je v úřadě od roku 2004, se snažil konflikt urovnat nabídkou "široké autonomie", což Jižní Osetie odmítala s tím, že chce plnou nezávislost. V regionu tak občas docházelo k přestřelkám.

Druhý konflikt o Jižní Osetii vypukl 8. srpna poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti regionu a s cílem obnovit svou moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali. Moskva reagovala silným protiútokem, při kterém obsadila nejen Jižní Osetii a Abcházii, další odštěpeneckou proruskou gruzínskou provincii, ale i další gruzínské oblasti.

Na příměří, které bylo definitivně podepsáno ruskou stranou 16. srpna, dohlíží od loňského října pozorovatelská mise Evropské unie, v Abcházii a Jižní Osetii ale zůstává asi 3 700 ruských vojáků. Letos jihoosetská vláda poskytla Rusku na 99 let pozemky pro vybudování vojenských základen. "Vybudujeme vlastní stát, který bude v alianci s Ruskem, spolu s Ruskem, a nevylučuji, že jednoho dne se staneme součástí Ruska," prohlásil o budoucnosti provincie jihoosetský prezident Eduard Kokojev.

POČTY OBĚTÍ: Moskva nejprve uváděla, že gruzínští vojáci v Jižní Osetii zabili až 2 000 obyvatel, poté upřesnila, že se jí podařilo zdokumentovat 162 jihoosetských obětí. Jihoosetské úřady udávají 365 obětí mezi civilisty. Při konfliktu bylo podle Moskvy zabito 64 ruských vojáků, dalších 283 utrpělo zranění a tři jsou nezvěstní. V konfliktu padlo také na 150 příslušníků ozbrojených složek Jižní Osetie. Tbilisi hovoří o 228 zabitých gruzínských civilistech a o 169 vojácích.

VOJENSKÁ SÍLA A ZTRÁTY: Na straně Gruzie se války zúčastnilo podle různých odhadů 9 000 až 16 tisíc vojáků a několik policistů. Na straně Jižní Osetie bojovalo asi 10 tisíc ruských vojáků a 3 000 příslušníků jihoosetské armády. Asi 9 000 ruských vojáků bylo rozmístěno v Abcházii, jejíž armáda čítala 5 000 vojáků.

Zdroj: ČTK