Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zpátky do tanků, zavelela Moskva. Evropa se možná brzy přidá

  15:39aktualizováno  19:48
Hradba valícího se železa nám nehrozí, tanky už nemají na moderním bojišti místo, jsou zranitelné, patří do šrotu. S takovými slovy ještě před rokem omlouvaly evropské země až na některé výjimky omezování svých tankových jednotek v důsledku úspor a rozpočtových škrtů. Teď se situace mění.

Hvězdou přehlídky byly nové ruské tanky T-14. Armata. | foto: Reuters

Německé ministerstvo obrany na sklonku minulého týdne oznámilo, že chce mít do tří let plány na zbrusu nový moderní tank. Stroj předběžně pojmenovaný Leopard 3 by do roku 2030 ve výzbroji Bundeswehru měl nahradit tanky Leopard 2. Ty jsou ve službě s různými stupni modernizace už od roku 1979. 

Obrana vývoj zadala konsorciu německých a francouzských zbrojařských firem KMW a Nexter.

O rozhodnutí Berlína se špitalo už několik měsíců a předcházely mu plány na vykoupení až stovky tanků Leopard 2 ze skladů výrobce v reakci na ruskou anexi Krymu a situaci na Ukrajině. Posilování a modernizace obrněných jednotek i tak přichází nečekaně.

Podívejte se na tank Leopard 2 v akci:

V Německu stejně jako u ostatních spojenců z NATO totiž donedávna platilo, že tanky jsou zastaralí, těžcí a příliš nákladní „dinosauři“, kteří nezapadají do modelu vysoce mobilních expedičních armád, schopných rychle zasáhnout společně v mírových nebo protiteroristických operacích kdekoliv ve světě.

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě

Takovou nálepku si nesly tanky minimálně poslední dekádu. Až do loňska. Když se konflikt na Ukrajině začal najednou tanky hemžit, Evropa zpozorněla a začala zkoumat, jak to s tím „valícím se železem“ vlastně je.

A zjistila to, na co vojenští velitelé a stratégové tiše upozorňovali roky: odepisovat tanky by bylo předčasné, ale potřebujeme novou moderní konstrukci. Navíc zkušenosti právě z řady expedičních misí a protiteroristických operací, například z Kosova, Afghánistánu nebo Iráku, jasně ukázaly, že tanky nadále představují vysoce účinný prostředek, nejenom pro vlastní bojové operace, ale fungují i jako účinný psychologický odstrašující prvek „demonstrace síly“.

Rusko zavelelo jako první

Většina západních zemí zjevně nemá jasno v tom, jak své obrněné síly adaptovat na rychle se měnící současný svět. Otazníky vznášející se nad budoucností tanků  ještě pořádně zvýraznilo Rusko.

ANALÝZA: Nové ruské obrněnce: změna konstrukční filozofie

Tradiční monstrózní a ostře sledovanou vojenskou přehlídku na Rudém náměstí ke Dni vítězství totiž koncipovalo zcela odlišně. Zatímco dříve byla předváděna historická a soudobá technika, letos Moskva celému světu ukázala hned sedm nových vozidel „ruské armády budoucnosti“.

„Žádná z předchozích přehlídek se nestala předmětem takového očekávání jako ta letošní, protože se v podstatě vrátil další prvek, který byl známý z časů studené války, a to představení zcela nových typů vozidel, která dosud nevstoupila do normální služby,“ konstatoval vojenský expert a publicista Lukáš Visingr.

Tank T-14 Armata se předvedl na přehlídce v Moskvě:

A hlavní roli v moskevské show hrál právě tank. Superlativy ověnčený T-14 Armata, konstrukčně zcela nový a na míle vzdálený výrobkům „staré sovětské“ školy. Pro experty jasný důkaz, že pro Rusko „klasický“ tank i nadále představuje účinný a nezbytný prvek výzbroje.

Západ tak žil v trochu nepochopitelné představě, že ve světě budou dominovat jen expediční a mírové operace a klasické války států o území jsou už věcí historie. Vývoj nových strojů v Rusku, ale také například v Číně, Pákistánu, Indii, Japonsku, Jižní Koreji a Izraeli ale dokazuje, že se evidentně s mezistátními konflikty počítá.

Americký tank M1A1 Abrams

Americký tank M1A1 Abrams

Západ spí, zatím

V zemích NATO ale nevznikl nový typ tanku od konce studené války, kdy se začal vyrábět francouzský Leclerc a všechny ostatní jsou modernizované podoby vozidel z 80. let minulého století.

Západ místo toho vytvořil nové typy vesměs lehkých a středních „expedičních“ obrněnců, které jsou sice rychlé, obratné a bleskově nasaditelné, ale zato pochopitelně hůře chráněné než tanky.

Trh ovládnou jiní

Co se týká tanků, mají světové trhy pro nadcházející roky hned několik favoritů. Spolu s exportními verzemi ruského T-90 jde především o čínské tanky ZTZ-98 a ZTZ-99 a pákistánský Al Khalid. Podle prognózy od Forecast International by Rusko, Čína a Pákistán měly v budoucnu získat bezmála dvě třetiny všech "tankových" kontraktů na světě. Na všechny americké a západoevropské typy zbude celkově jen zhruba třetina.

Američané během nedávné cesty „Dragoon Ride“ poukázali, že jsou v současnosti prakticky asi jediní, kteří dovedou ze dne na den vyrazit do boje a projet napříč Evropou, ale obrněnce Stryker a několik vrtulníků by dokázalo čelit napadení spojeneckého území jen sporadickou dobu.

Padá tak oblíbený argument o rozšíření protitankových zbraní, zranitelnosti tanků a udávané životnosti na bojišti v řádech minut. „Pokud jsou tedy tanky tolik zranitelné, která vozidla jsou méně zranitelná? Faktem je, že spojení pohyblivosti, odolnosti a palebné síly, jaké nabízejí tanky, zůstává i nadále naprosto unikátní,“ uvedl Visingr.

A dokonce i v tolik zdůrazňovaném boji ve městě, kam se tanky podle kritiků vůbec nehodí, se vhodně upravené a správně použité mohou ukázat jako vysoce efektivní. „Dokazují to izraelské tanky řady Merkava, které jsou v podstatě již univerzálními bojovými platformami. Mohou totiž přepravit i jistý počet pěšáků, takže vlastně plní i roli bojových vozidel pěchoty,“ dodal.

Podle něj se Evropa brzy probudí, o čem svědčí snahy Německa nebo Polska, které roky intenzivně buduje tankové vojsko, jež dnes čítá asi tisíc strojů. Poláci ale usilují o ještě větší počet. Po roce 2020 by chtěli vlastnit okolo 1 500 tanků, z toho asi 500 těžkých Leopard 2 a PT-91 Twardy (polská modernizace ruského T-72) a asi tisícovku lehkých „expedičních“ obrněnců.

Česko musí vývoj sledovat

Podle Visingra by se však alianční státy už neměly zabývat dalšími modernizacemi svých dosavadních tanků jako Abrams nebo Leopard, ale provést něco podobného jako Rusko. 

Ostré tankové střelby aktivních záloh u 73. tankového praporu v Přáslavicích

Ostré tankové střelby aktivních záloh u 73. tankového praporu v Přáslavicích

„Uznat, že i naše konstrukční škola dospěla na své limity, v tomto případě hmotnostní, protože většina tanků NATO má váhu blížící se strašlivým 70 tunám. Odpovědí na T-14 by už neměla být další modernizace, nýbrž vozidlo úplně nové konstrukce,“ konstatoval.

Je přitom velmi pravděpodobné, že největší západní výrobci obrněnců návrhy tanků další generace mají. Teď je proto řada na armádách a vládách zemí NATO, aby o ně „požádaly“.

V Rusku cvičí letectvo a protivzdušná obrana

Ruské vojenské letectvo a vojska protivzdušné obrany v centrálním Rusku byly v pondělí na rozkaz prezidenta Vladimira Putina uvedeny do plné bojové pohotovosti v rámci mimořádné prověrky před rozsáhlým cvičením Centr-2015. Akce se podle ministerstva obrany účastní na 12 000 vojáků, 250 letadel a vrtulníků.

V rámci prověrky se letecké jednotky přemísťují na operativní letiště, aby je připravily na příjem hlavních sil. Přesuny uskutečňují rovněž jednotky protivzdušné obrany. Počítá se s ostrou střelbou, včetně odpalování střel s plochou drahou letu na cvičné cíle na Sibiři.

Zdroj: ČTK

Proces by měla bedlivě sledovat i Česká republika a armáda, kterou po roce 2020 čeká řešení otázky nástupce třicítky tanků T-72M4 CZ, jejichž životnost skončí zhruba do roku 2030. Prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Miloš Zeman sice nedávno doporučil, že by tanky měly nahradit bezpilotní letouny, ale experti radí především v souvislosti s konfliktem na Ukrajině něco jiného.

„Je nezbytně nutné velmi pečlivě zhodnotit veškeré poznatky, které z konfliktu na východní Ukrajině vyplývají a protože došlo ke zničení modernizovaných tanků T-72, musí se porovnat řešení naší, ruské i ukrajinské modernizace,“ naznačil bývalý náčelník generálního štábu a bezpečnostní expert Jiří Šedivý.

Výzkumné ústavy by podle něj proto měly dát jasnou odpověď, zda česká modernizace splňuje soudobé požadavky na moderní bojové vozidlo, a pokud tomu tak není, musí země pro armádu hledat jiný typ tanku.

„Stát naší velikosti by měl vlastnit minimálně stovku, možná i dvě stovky tanků,“ soudí Visingr a varuje, že by bylo nešťastné sázet pouze na lehká vozidla. Ta mohou být užitečná při expedičních operacích, ale jejich slabší pancíř je v klasických válkách o území odsuzuje do úlohy průzkumníků. 

„Potřebujeme plnohodnotné bitevní tanky. A musíme doufat, že až budeme náhradu T-72M4 CZ opravdu řešit, bude mít Západ k dispozici nějakou technicky přijatelnou odpověď,“ dodal Visingr. 

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO, Tank T-72




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.