Vedení strany Jobbik oslavuje spuštění předvolební kampaně v 15. února v...

Vedení strany Jobbik oslavuje spuštění předvolební kampaně v 15. února v Miškovci (Miskolc) na severu Maďarska. Šéf strany Gabor Vona uprostřed se světlou kravatou. | foto: Reuters

Putinovi spojenci míří do Bruselu. Úspěch nacionalistů potěší i Kreml

  • 739
V Evropském parlamentu po volbách zřejmě posílí krajně pravicové a euroskeptické strany. Výhodné je to i pro Rusko, které mezi nimi evropskými nacionalisty spojence. Někteří evropští politici se dokonce nechali slyšet, že by místo EU volili užší spolupráci s Ruskem.

Podle předběžných odhadů se očekává, že v Evropském parlamentu posílí tradiční ruští spojenci na levici, ještě mnohem větší úspěch ale zřejmě čeká krajně pravicové strany. Oproti roku 2009 pro ně může hlasovat až dvakrát více lidí a podle expertů mohou získat i čtvrtinu křesel v europarlamentu, píše Rádio Svobodná Evropa.

Britští populisté pomýšlejí na volební vítězství

Úspěch krajní pravice přitom v Evropě může výrazně posílit ruský vliv. Přestože Vladimir Putin při svém hodnocení ukrajinské krize s oblibou přirovnává novou kyjevskou vládu k nacistům, Rusko s krajně pravicovými stranami v Evropské unii navazuje čilé kontakty.

"Putinova motivace není primárně ideologická. Na Ukrajině se jednoduše snaží zmocnit území, které mu právem náleží," konstatoval už na sklonku března politolog Mitchell Orenstein v časopise Foreign Affairs. "V Evropské unii pak doufá, že podpora krajních stran destabilizuje jeho nepřátele a do Bruselu vynese politky, kteří se spíše než na rozšíření EU soustředí na její zničení."

Evropská unie? Raději Rusko

Kreml má vřelé vztahy například s maďarským Jobbikem, který je nechvalně známý svojí xenofobní, rasistickou a  antisemistskou rétorikou. Jejího předsedu Gábora Vonu si loni pozvala moskevská Lomonosova univerzita, aby tu přednášel na téma "Rusko a Evropa".

Eurovolby

Při té příležitosti se Vona setkal s několika předními ruskými politiky. "Byl to klíčový průlom," zhodnotil svou návštěvu Moskvy maďarský politik. Je podle něj jasné, že ruští politici jeho stranu pokládají za svého partnera (o ruské misi se můžete více dočíst přímo na webu Jobbiku).

Vona dokonce prohlásil, že Maďarsko v EU nemá budoucnost a mělo by se rozhodnout, jestli zůstane nezávislé nebo se připojí k Putinově projektu Eurasijské unie. Nutno podotknout, že Jobbik není žádnou okrajovou straničkou - v dubnových parlamentních volbách pro něj hlasovala pětina maďarských voličů.

Obdobně smýšlí i francouzská Národní fronta v čele s Marine Le Penovou, která chce nahradit EU a NATO panevropským partnerstvím nezávislých států v čele s Paříží, Berlínem a Moskvou. Národní frontu navíc údajně spojují i četné personální vazby s televizí ProRussia, kterou Kreml financuje.

I Le Penová Rusko již několikrát oficiálně navštívila a ani ona se v kritice Evropské unie rozhodně nedrží zpátky. V dubnu na návštěvě po setkání s předsedou ruské dumy dokonce prohlásila, že Evropská unie vyhlásila Rusku "studenou válku". Mluvčí Le Penové Ludovic De Danne k tomu uznal výsledky krymského referenda a v rozhovoru pro rádio Hlas Ruska prohlásil, že "Krym je součástí Matky Rusi". 

Tradiční strany se spojí, radikály vytěsní

S jistými sympatiemi může šéf Kremlu počítat i za kanálem La Manche. Lídr Strany nezávislosti Spojeného království Nigle Farage prohlásil, že ze všech světových politiků nejvíce obdivuje právě Vladimira Putina, i když k němu má výhrady. "To, jak řešil záležitost Sýrie, bylo brilantní. Ne, že bych ho schvaloval politicky. Kolik novinářů je momentálně ve vězení?" citoval Farage Guardian.

Podle Pietra Cleppeho z think tanku Otevřená Evropa (Open Europe) se strany blíže středu politického spektra pravděpodobně spojí, aby v europarlamentu radikály izolovaly a odstavily je tak od moci.

"Nedokáží ovlivnit rozhodovací proces v parlamentu, ani když budou relativně velké. Důvod je jednoduchý - velká většina s nimi odmítne spolupracovat a nedostanou ani žádné důležité funkce," řekl Cleppe Rádiu Svobodná Evropa.

Přesto jsou volební zisky velmi důležité. Krajně levicové i krajně pravicové frakce mohou podle své velikosti dostat roční příspěvek přes miliardu eur (27,4 miliard korun).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video