Falešný lék gymnastkám zničil kariéru
Mezinárodní federace ve středu rozhodla, že ruské gymnastky Alina Kabajevová a Irina Čačšinová se kvůli zjištěnému dopinku nesmí rok účastnit sportovních soutěží a musí vrátit zlaté a stříbrné medaile. Gymnastky se marně hájily, že se staly obětí farmakologického podvodu.
V lékárně si zakoupily lék - potravinový doplněk, jehož balení vypadalo stejně jako originál, který znaly ze zahraničí a který už dříve užívaly. Ruský padělek byl levnější, obsahoval však furosemid, který se užívá k zakrytí stop po dopingu.
"Byli jsme zděšeni tím, že šedesát procent potravinových doplňků podobných těm, co užívaly gymnastky, jsou falešné. Snad alespoň díky tomuto skandálu se ministerstvo zdravotnictví bude nepřípustnými praktikami zabývat," říká trenérka Irina Vinerová.
Léky, které můžou zabít
Rusko má řadu případů, kdy falešné léky ohrozily zdraví a život mnoha pacientů. Například loni skončilo více než tisíc lidí v nemocnicici ve Volgogradě kvůli vážným zdravotním komplikacím po užití falešného inzulínu.
V moskevských lékárnách se pak několik let prodávala falešná antibiotika a lidé, kteří je užívali na zápal plic, málem umřeli. Kapsle obsahovaly zcela neúčinný prášek, který neměl na průběh léčby žádný vliv. Výrobce však potrestán nebyl.
Sedm procent padělků
Padělky léků se masově objevily na ruském trhu po finanční krizi v roce 1998. Podle oficiálních údajů ruského ministerstva zdravotnictví je sedm procent farmaceutické produkce na trhu padělané. Odborníci ale upozorňují, že číslo je zřejmě mnohem vyšší.
Výrobcům falešné produkce napomáhá i nedostatečná legislativa. Trestá se jen nezákonné použití výrobní značky. Pojem "falešný lék" trestní zákoník nezná.
Experti lidem alespoň doporučují pozorně zkoumat obal a návod a nekupovat léky na tržišti, v přechodech nebo na inzerát. To ale nemusí být nic platné, protože falešnou produkcí jsou prý do značné míry zaplněny i přední lékárny.
