Podle agentury ITAR-TASS zvedlo pro přijetí protokolu ruku 334 ruských poslanců. Třiasedmdesát jich bylo proti, dva v parlamentu chyběli.
Zbývá ještě, aby dokument schválila Rada federace, tedy horní parlamentní komora, a aby jej podepsal prezident Vladimir Putin.
To se však považuje za samozřejmé, neboť Rada federace je prokremelsky orientována a ruská vláda podléhající Putinovi 30. září Kjótský protokol schválila a zároveň požádala parlament o jeho ratifikaci.
Osud kjótského protokolu závisel na Rusku poté, co ho v roce 2001 odmítly ratifikovat Spojené státy s tím, že je v rozporu s jejich hospodářskými zájmy. Amerika přitom vyrobí plnou třetinu skleníkových plynů z celosvětové produkce. - více zde
Rusko chtělo něco za něco
Evropská unie na Rusko dlouho naléhala, aby ujednání z Kjóta ratifikovalo. Aby dokument vstoupil v platnost, bylo nutné, aby jej potvrdilo alespoň 55 rozvinutých zemí, které se z nejméně 55 procent podílejí na světových emisích škodlivých plynů.
Bez Ruska nešlo tohoto minima dosáhnout, protože kromě USA dohodu odmítla také Čína a některé další vyspělé průmyslové státy. Rusko je producentem sedmnácti procent skleníkových plynů.
Moskva žádala za ratifikaci smlouvy ekonomické záruky. - více zde
K 4. únoru 2003 Kjótský protokol podepsalo 84 států, ratifikovalo 60, přistoupilo k němu nebo ho schválilo 121 států.
Cílem protokolu je omezit emise škodlivých skleníkových plynů, způsobujících klimatické změny. Jeho signatáři chtějí nejpozději do roku 2012 snížit světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů o 5,2 procenta vůči úrovni z roku 1990.
EK: Spojené státy by se měly přidat
Jako první zareagovala na rozhodnutí ruských poslanců Evropská komise, která jej uvítala a vyzvala Spojené státy, aby následovaly příkladu Moskvy.
Podle předsedy EK Romana Prodiho není možná protokol dokonalý, ale "je to jediný účinný nástroj, který máme k dispozici". USA by se neměly samy vylučovat ze zásadního boje o budoucnost lidstva, řekl.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Adam Ereli ovšem vzápětí ve Washingtonu oznámil, že Spojené státy svůj postoj k protokolu nezměnily. "Nevěříme, že Kjótský protokol je něco, co je pro USA uskutečnitelné, a nemáme v úmyslu podepsat ho, či
ratifikovat," prohlásil Ereli.
Česká republika protokol ratifikovala v listopadu 2001. Ke znečištění ovzduší přispívá půl procentem světových emisí. Jak konstatovala česká vláda ve své zprávě projednávané letos v březnu, vývoj ekonomiky prokázal, že Česko nebude mít v roce 2012 problém se splněním protokolu.
Kvůli propadu hospodářství v 90. letech jich produkuje o čtvrtinu méně než před 14 lety a tento stav bude trvat. V cílovém roce tak ČR splní závazek vypouštět do vzduchu o osm procent skleníkových plynů méně než v roce 1990.
 Ilustrační foto |
