Politický šéf Aliance v úterý oznámil, že informace NATO a dalších zdrojů ukazují na koncentraci ruských vojenských sil nejen u ukrajinských hranic, ale také uvnitř samotné Ukrajiny.
„Rusko nadále destabilizuje Ukrajinu. Rusko posílá tanky, vojáky, dělostřelectvo a letecké obranné systémy přes hranice. Všichni chceme vidět politické řešení,“ prohlásil Stoltenberg v Bruselu, kde o situaci na Ukrajině jednal s ministry obrany zemí Evropské unie.
Krize na UkrajiněKonflikt na východě Ukrajiny si od letošního dubna podle OSN vyžádal už více než 4 000 lidských životů. Od 5. září má mezi znepřátelenými stranami platit příměří, v praxi je však neustále porušováno. Z porušování se obviňují vládní jednotky a separatisté navzájem. Kyjev i Západ obviňují Rusko z vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny, z eskalace krize, ze zásobování separatistů těžkými zbraněmi i vojáky. Moskva jakékoliv zapojení do konfliktu odmítá. |
Připomněl, že pohyby ruských jednotek a vyslání dalších posil proruským separatistům zaznamenali kromě NATO i nezávislí reportéři a pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
„Stáhněte své vojáky a vybavení. Přestaňte podporovat separatisty. A začněte respektovat své mezinárodní závazky,“ vyzval Moskvu. Aliance i EU podle jeho slov podpoří snahu o diplomatické klidné řešení situace na východní Ukrajině, ale bez Ruska to nepůjde. „Krizi způsobila opatření přijatá Ruskem. Rusko má na výběr: buď může být součástí mírového řešení, nebo může pokračovat na cestě izolace,“ konstatoval Stoltenberg.
Podle ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka má řešení konfliktu v Donbasu v rukou ruský prezident Vladimir Putin. „Všechno záleží na ruském prezidentovi, a na jeho okolí, zda chce a má dostatek politické vůle zastavit válku na Ukrajině,“ řekl Jaceňuk.
Ruské letouny znovu klepou na Pobaltí
Severoatlantická aliance upozorňuje, že rovněž pokračuje nebývalá aktivita ruského letectva, především v Pobaltí. Koncem října musely pohotovostní stíhačky NATO startovat prakticky každý den k několika formacím ruských bombardérů, stíhaček i přepadových strojů a tankerů, které kroužily kolem Evropy.
V pondělí vystartovaly alianční letouny F-16 k ruské stíhačce Su-27 nad Baltským mořem blízko Lotyšska. Minulý týden musely pohotovostní letouny do vzduchu čtyřikrát. Nizozemští stíhači 12. listopadu dostihli, identifikovali a sledovali nekomunikující těžký transportní stroj Il-76, který směřoval do estonského a litevského vzdušného prostoru. Německé Eurofightery, dislokované v Estonsku, zase 15. listopadu startovaly ke dvěma ruským stíhačkám Su-27.
Podobná situace jako ve vzduchu panuje i na moři. Lotyšské ministerstvo obrany potvrdilo, že v pondělí byla zpozorována ruská ponorka třídy Kilo a další dvě ruské válečné lodě asi deset námořních mil (zhruba 18,5 kilometru) od lotyšských vod. Podobně byla 12. listopadu zaznamenána přítomnost ruského raketového člunu a korvety asi 37 mil od litevských teritoriálních vod.
Ruský prezident v rozhovoru pro německou televizní stanici ARD situaci komentoval slovy, že ruské letouny a lodě nenarušují území evropských zemí a „vojenská cvičení probíhají výlučně v mezinárodních vodách a v mezinárodním vzdušném prostoru“.
