Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stáhněte vojska od hranic Ukrajiny, vyzval Moskvu šéf NATO

  17:32aktualizováno  17:32
Rusko hromadí vojenské síly podél ukrajinských hranic i na území Ukrajiny, prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Vyzval Moskvu, aby vojáky stáhla, přestala zásobovat zbraněmi proruské separatisty a respektovala mezinárodní dohody.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

Politický šéf Aliance v úterý oznámil, že informace NATO a dalších zdrojů ukazují na koncentraci ruských vojenských sil nejen u ukrajinských hranic, ale také uvnitř samotné Ukrajiny.

„Rusko nadále destabilizuje Ukrajinu. Rusko posílá tanky, vojáky, dělostřelectvo a letecké obranné systémy přes hranice. Všichni chceme vidět politické řešení,“ prohlásil Stoltenberg v Bruselu, kde o situaci na Ukrajině jednal s ministry obrany zemí Evropské unie.

Krize na Ukrajině

Konflikt na východě Ukrajiny si od letošního dubna podle OSN vyžádal už více než 4 000 lidských životů. Od 5. září má mezi znepřátelenými stranami platit příměří, v praxi je však neustále porušováno. Z porušování se obviňují vládní jednotky a separatisté navzájem. Kyjev i Západ obviňují Rusko z vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny, z eskalace krize, ze zásobování separatistů těžkými zbraněmi i vojáky. Moskva jakékoliv zapojení do konfliktu odmítá.

Připomněl, že pohyby ruských jednotek a vyslání dalších posil proruským separatistům zaznamenali kromě NATO i nezávislí reportéři a pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Stáhněte své vojáky a vybavení. Přestaňte podporovat separatisty. A začněte respektovat své mezinárodní závazky,“ vyzval Moskvu. Aliance i EU podle jeho slov podpoří snahu o diplomatické klidné řešení situace na východní Ukrajině, ale bez Ruska to nepůjde. „Krizi způsobila opatření přijatá Ruskem. Rusko má na výběr: buď může být součástí mírového řešení, nebo může pokračovat na cestě izolace,“ konstatoval Stoltenberg.

Podle ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka má řešení konfliktu v Donbasu v rukou ruský prezident Vladimir Putin. „Všechno záleží na ruském prezidentovi, a na jeho okolí, zda chce a má dostatek politické vůle zastavit válku na Ukrajině,“ řekl Jaceňuk.

Ruské letouny znovu klepou na Pobaltí

Severoatlantická aliance upozorňuje, že rovněž pokračuje nebývalá aktivita ruského letectva, především v Pobaltí. Koncem října musely pohotovostní stíhačky NATO startovat prakticky každý den k několika formacím ruských bombardérů, stíhaček i přepadových strojů a tankerů, které kroužily kolem Evropy.

V pondělí vystartovaly alianční letouny F-16 k ruské stíhačce Su-27 nad Baltským mořem blízko Lotyšska. Minulý týden musely pohotovostní letouny do vzduchu čtyřikrát. Nizozemští stíhači 12. listopadu dostihli, identifikovali a sledovali nekomunikující těžký transportní stroj Il-76, který směřoval do estonského a litevského vzdušného prostoru. Německé Eurofightery, dislokované v Estonsku, zase 15. listopadu startovaly ke dvěma ruským stíhačkám Su-27.

Podobná situace jako ve vzduchu panuje i na moři. Lotyšské ministerstvo obrany potvrdilo, že v pondělí byla zpozorována ruská ponorka třídy Kilo a další dvě ruské válečné lodě asi deset námořních mil (zhruba 18,5 kilometru) od lotyšských vod. Podobně byla 12. listopadu zaznamenána přítomnost ruského raketového člunu a korvety asi 37 mil od litevských teritoriálních vod.

Ruský prezident v rozhovoru pro německou televizní stanici ARD situaci komentoval slovy, že ruské letouny a lodě nenarušují území evropských zemí a „vojenská cvičení probíhají výlučně v mezinárodních vodách a v mezinárodním vzdušném prostoru“.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rusko-čínské námořní cvičení v roce 2016
Čínské bojové lodě plují do Baltského moře na společné manévry s Ruskem

Trojice čínských bojových lodí včetně jednoho z nejmodernějších torpédoborců je na cestě do Baltského moře. Zapojí se tam v červenci do společných...  celý článek

Zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová během národní...
Obrana potřebuje více peněz. Deficit výdajů na bezpečnost je 379 miliard

Kdyby Česká republika od roku 2004 do své bezpečnosti dál investovala stanovená dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), měla by dnes na obranné výdaje o...  celý článek

Gripen elitní 211. tygří letky z Čáslavi a stroj Rafale francouzské Escadron de...
Tygří oči Krainové na gripenu vynesly stíhačům stříbro za kamufláž

Elitní čeští letci na prestižním cvičení tygřích letek NATO ve Francii získali druhé místo za originální kamufláž jednoho ze strojů JAS-39 Gripen. Podkladem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.