Ruská armáda. Ilustrační foto.

Ruská armáda. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Rusko pořizuje nové mezikontinentální rakety

  • 67
Ruská armáda si pořídila první jednotku nových mezikontinentálních raket odpalovaných z mobilních vypouštěcích zařízení. Podle ministra obrany Sergeje Ivanova mají být střely s označením Topol-M jádrem ruských strategických sil.

Nová verze balistických střel Topol-M je podle ministra schopna "proniknout i mnohasledovým protiraketovým obranným systémem".

"Tyto rakety budou jádrem našich strategických sil," řekl podle ČTK Ivanov v televizním vystoupením na úvod zasedání vlády.

Raketa Topol-M je schopna zasáhnout cíl vzdálený přes 10 tisíc kilometrů. Díky umístění na speciálním těžkém přepravníku je pro potenciální nepřátele daleko hůře zneškodnitelná než klasické mezikontinentální střely umístěné v podzemních silech.

Ruské strategické síly by měly být do roku 2015 vybaveny 69 raketami Topol-M. Nyní má Rusko v silech asi čtyři desítky starších střel Topol-Ms. Podle ruského tisku by Topoly měly doplnit ještě rakety Bulava. Ty jsou vyvíjeny pro ponorky, jako odpověď na protiraketovou obranu USA.

Washington v roce 2002 odstoupil od smlouvy o protiraketové obraně a pustil se do vývoje protiraketového deštníku, a to k velkému rozhořčení Moskvy, která dohodu z roku 1972 považovala za klíčový prvek strategické rovnováhy. Rusku se nezamlouvá ani rozšiřování NATO, Alianci na svých hranicích totiž vnímá jako hrozbu.

Experti: Rusko má prostředky na odstrašování
Podle expertů ale není už delší dobu probíhající modernizace ruského strategického jaderného arsenálu reakcí pouze na odstoupení USA od smlouvy před čtyřmi lety.

"Samozřejmě, Rusko se snaží udržet dostatečný počet kvalitních ofenzivních systémů, jež by byly schopny penetrovat budovaný americký strategický defenzivní systém," uvedl politolog a expert na jaderné zbraně a protiraketové systémy Petr Suchý z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě v Brně.

Rusko si podle něj jednoznačně zachová dostatečný odvetný potenciál i po provedení redukcí strategických jaderných zbraní, jak je upravuje Moskevská smlouva z roku 2002. Po roce 2012 by tak USA i Rusko měly mít mezi 1700–2200 kusy strategických jaderných zbraní, odhaduje Suchý.

"I tato skutečnost dokazuje, že ani jedna ze stran nepovažuje situaci v této oblasti za nějak zásadně problematickou a na rozdíl od dob studené války ani netrvá na udržování téměř nominální strategické parity," dodal Suchý.

Dalším důležitým důvodem pro modernizaci je nezadržitelné zastarávání ruských interkontinentálních balistických střel, z nichž mnohé byly uvedeny do operačního stavu již v sedmdesátých a osmdesátých letech.

"Rusko sází hlavně na převahu v mezikontinentálních balistických střelách, kterou prohlubuje pomocí supermoderního typu Topol-M," konstatoval expert Lukáš Visingr, který je spolupracovníkem specializovaného Armádního technického magazínu. Jak připomněl, na raketové vojsko a letectvo připadá v posledních letech nejvíce peněz z ruských výdajů na obranu. - více zde

Podle Suchého tím Rusko rovněž naznačuje, že i přes značný ústup ze slávy a jistý přerod v mocnost spíše regionální povahy, bude disponovat prostředky, jež mu zaručí status aktéra, se kterým je třeba počítat i přes určité limity ekonomické a technického charakteru. "Stále však má a bude mít dostatečné prostředky potřebné k zajišťování odstrašování USA a nejen jich," dodal Suchý.

, natoaktual.cz

Video