Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko pohrozilo jaderným zbrojením, nelíbí se mu protiraketový deštník NATO

  16:24aktualizováno  16:24
Ani po šesti měsících vyjednávání se státy NATO nedokázaly s Ruskem shodnout na budování aliančního protiraketového štítu. Ten by měl v budoucnu chránit před balistickými raketami celou Evropu.

Americká válečná loď systému Aegis | foto: NATO

A žádný výrazný posun nepřinesla ani právě skončená schůzka ministrů obrany členských zemí a Ruska v Bruselu. Moskva po jednání pohrozila, že pokud by k dohodě nedošlo, Rusko bude rozvíjet své jaderné zbraně.

Da, da, přikyvuje Moskva

Štítu proti raketám ale dělá problémy

Spojenci v NATO v čele se Spojenými státy tvrdí, že nový protiraketový štít je určen k ochraně například před hrozbou raketového útoku ze strany nevyzpytatelného Íránu. Rusko se však cítí ohroženo a namítá, že protiraketový deštník by mohl narušit rovnováhu sil, pokud by antirakety byly schopné sestřelovat ruské jaderné střely.

"NATO nám zatím nenaslouchá," řekl ruský ministr obrany Anatolij Serďukov s tím, že současné plány NATO jsou pro Rusko nepřijatelné a v takovém případě Moskvě prý nezbude nic jiného, než rozvíjet vlastní jaderné síly. "Jiná cesta pro nás jednoduše neexistuje," prohlásil Serďukov.

Aliance schválila plán obrany

Ministři obrany osmadvacítky v Bruselu schválili akční plán pro budování protiraketové obrany, tedy rámcový postup, jak by měl obranný deštník postupně vznikat.

Pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku Aliance spustila už v únoru. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory, pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo - tedy 900 milionů lidí.

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

A právě k tomu Aliance přizvala i Rusko. Každá ze stran má ale o fungování jiné představy. Problém je přitom v jedné z klíčových otázek. Moskva by ráda systém provozovala s NATO společně. Podle představ NATO by ale měly vzniknout dva protiraketové deštníky - alianční a ruský. Účast Moskvy se měla omezit na výměnu dat a informací, oba systémy by pak fungovaly samostatně.

Moskva však trvá na tom, aby byly propojené a že Rusko bude před raketovým útokem chránit východní hranice Evropy. Státy NATO zase hranice západní. To se zase nelíbí spojencům. Především USA, protože nejdůležitější části systému včetně antiraket budou poskytovat právě Američané.

Připomínky ke štítu má i Česko

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen k neshodám uvedl, že "nikdo nemůže očekávat dohodu hned na počátku procesu". Aliance podle něj věří, že se nakonec podaří kompromis nalézt.  Optimistický výhled podle Rasmussena hovoří o květnu příštího roku, kdy se uskuteční summit NATO v USA. "Současnou situaci nechceme dramatizovat. Jsme připraveni pokračovat v dialogu," mírnil předchozí ostrá slova Serďukov.

Připomínky k novému protiraketovému štítu má ale i Česká republika, tedy spíše k americké nabídce na vybudování střediska včasného varování v Česku. "Pokud se máme na něčem podílet, tak to pro nás musí dávat smysl i z hlediska obranyschopnosti naší země. Prostě nechceme, aby to byla jenom taková nějaká řekněme cena útěchy. Chceme, aby to mělo praktický význam i pro nás," prohlásil český ministr obrany Alexandr Vondra.

České představy o spolupráci na protiraketovém systému jsou podle Vondry "pestřejší, nežli jen jedna dvě místnosti, ve kterých jsou určité obrazovky". Jednání s americkou stranou dál pokračují a je možné, že by se spolupráce nakonec mohla týkat jiných oblastí než jen protiraketové obrany. "Nechci činit nějaká dramatická prohlášení, nicméně hledáme i jiné možnosti, a teď je otázka, má-li to být zrovna přímo v oblasti protiraketové obrany," dodal Vondra.

NATO zeštíhlí a zavře velitelství

Ministři obrany se v Bruselu dohodli také na zeštíhlení velitelských struktur NATO. Sníží se počet velitelství ze současných jedenácti na sedm. Která to však budou, zatím představitelé Aliance nesdělili. "Některá velitelství budou uzavřena, jiná se přemístí, nebo svou roli změní," řekl šéf Aliance Rasmussen. NATO bude podle jeho slov "štíhlejší a pružnější".

V této souvislosti je nejčastěji jmenována alianční letecká základna u města Izmir na západě Turecka, která by se nově měla stát velitelstvím pozemních sil NATO. To by znamenalo uzavření velitelství v německém Heidelbergu a poblíž španělského Madridu. Německo údajně proti uzavření Heidelbergu námitky nemá.

NATO má v současnosti pro pozemní, letecké a námořní síly vždy dvě velitelství a dále pak tři nadřazená velitelství společných sil. V navrhované reformě se počítá s uzavřením vždy jednoho velitelství vzdušných, pozemních a námořních sil a také jednoho velitelství společných sil. Námořní základny jsou v Itálii a Británii a letecké základny v Turecku a Německu. Velitelství společných sil jsou v Nizozemsku, Itálii a portugalském Lisabonu. Právě posledně jmenované zřejmě bude uzavřeno.

Snížit se má také počet nejrůznějších aliančních agentur - ze třinácti současných mají zůstat jen čtyři. Nová struktura by tak měla znamenat celkové snížení počtu lidí ve štábech ze 13 na 9 tisíc lidí.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.