Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko podalo NATO ruku

  15:24aktualizováno  15:24
Vztahy NATO a Ruska se oteplují. Rusko stojí o vybudování užších vztahů se severoatlantickou aliancí, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. "Na jedné straně je třeba říci, že Rusko zrovna nestojí ve frontě na vstup do NATO, na druhé straně je ale připraveno rozvíjet vzájemné vztahy až do té míry, na jakou aliance přistoupí," řekl Putin po jednání s generálním tajemníkem NATO Georgem Robertsonem v Moskvě.

Putin ocenil současnou úroveň vztahů mezi Ruskem a NATO. Robertson zdůraznil, že je třeba vytvářet jednotný svaz proti společnému nepříteli, kterým je mezinárodní terorismus.

Putin s Robertsonem zažertoval
K Robertsonovým návrhům na prohloubení spolupráce Ruska a NATO Putin žertem řekl, že neočekával, že generální tajemník NATO půjde ve svých snahách rozvíjet vztahy tak daleko, jak to dal najevo v Moskvě.

"Řekli mi, že ráno jste byl ve škole. Chápu to tak, že chcete přenést standardy NATO dokonce už na školní úroveň," uvedl ruský prezident. "Bude to asi nějaký strategický krok aliance," dodal.

Robertson k tomu poznamenal, že nová situace ve světě se odráží jak v Texasu, kde Putin a jeho americký kolega George Bush navštívili tamní školu, tak v moskevské škole.

NATO zasedne jako 'dvacítka'
Ve čtvrtek Robertson při návštěvě redakce ruského deníku Izvěstija připustil možnost účasti ruských představitelů na některých zasedáních Rady NATO ve formaci "dvacítky", nikoli "19+1", s tím, že by měli hlasovací právo.

Pro zapojení Ruska do rozhodování o některých otázkách se podle něj už vyslovili i vůdci USA, Velké Británie, Německa, Kanady a Itálie. Deník Izvěstija napsal, že také ruský ministr obrany Sergej Ivanov se vyslovil pro nový mechanismus vztahů, kdy Rusko by mělo hlasovací právo, stejně jako členové NATO.

Ruský deník Izvěstija připomněl, že už v roce 1954 tehdejší Sovětský svaz zaslal vedení NATO oficiální notu obsahující přání a připravenost Moskvy vstoupit do aliance. List poznamenal, že v té době to obě strany považovaly pouze za propagandistický krok.

Proces oteplování vztahů
První kroky k "rozmrazení" vztahů s NATO Moskva podnikla v roce 1990, když sídlo aliance v Bruselu navštívil sovětský ministr zahraničí Eduard Ševardnadze.

Od roku 1992 ruské ministerstvo zahraničí začalo udržovat s aliancí regulérní kontakty. V květnu 1997 byl podepsán Ustavující akt Rusko-NATO a zřízen Stálý společný výbor jako poradní a koordinační orgán.

Bombardování Jugoslávie v březnu 1999 vztahy mezi Ruskem a NATO opět zmrazilo a teprve loni v květnu začalo jejich opětné oteplování.

Proti potenciálnímu členství Ruska v NATO se v pátek vyslovil místopředseda ruské Státní dumy Vladimir Žirinovskij. "Naše země by byla omezována ve své svobodné činnosti, což není žádoucí," řekl. V zájmu zajištění bezpečnosti ve světě je třeba podle něj vytvořit "nadnatovský orgán", jehož členy by byly Rusko, USA, sjednocená Evropa, Čína a Indie.

Generální tajemník NATO George Robertson (vlevo) se 23. listopadu v Moskvě setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. (23. listopadu 2001)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.