Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko po deseti letech oficiálně ukončilo druhou čečenskou válku

  9:32aktualizováno  16:39
Rusko úderem půlnoci ukončilo "zvláštní bezpečnostní režim" v Čečensku. Po deseti letech tak zmizí přísná bezpečnostní opatření jako zákazy vycházení, zátarasy na silnicích či domovní prohlídky, které Rusové zavedli během druhé čečenské války. Tamní média to považují za oficiální konec konfliktu.

Ruští vojáci ze zvláštních jednotek OMON v Grozném | foto: Profimedia.cz

"Toto rozhodnutí má za cíl vytvořit podmínky pro další normalizaci situace v regionu, pro obnovení rozvoje ekonomiky i sociální infrastruktury," uvedly moskevské úřady v oficiálním prohlášení.

Rusové po rozpadu Sovětského svazu vedli v separatistické, převážně muslimské Čečně dvě krvavé války. Tu první v letech 1994 až 1996, druhá začala v roce 1999 a opozice její rozpoutání připisuje bývalému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB.

Vladimir Putin.

Vladimir Putin (Autor: Reuters)

Právě tehdy Moskva zavedla v Čečensku speciální "protiteroristický režim", který platil až doteď, i když boje utichly už před lety a dnes republika zažívá spíš jen menší potyčky.

Opatření zahrnovala nejen zmíněné silniční zátarasy, domovní prohlídky či zákazy vycházení, ale kupříkladu také mírnější pravidla pro zatýkání.

Medveděv: Život v Čečně zas běží normálně

Ke zrušení zvláštního režimu vyzval letos koncem března ruský prezident Dmitrij Medveděv. "Život v Čečensku opět normálně běží, staví se moderní budovy, řeší se sociální problémy," prohlásil. Zároveň ale zdůraznil, že FSB a další orgány si "musí zachovat kontrolu nad situací a musí mít možnost v případě potřeby opět režim protiteroristické operace zavést".

Otázka se pak dostala na pořad státního protiteroristického výboru, v jehož čele stojí šéf FSB Alexandr Bortnikov.

Zdroj: GoogleMaps.com

Čečenský prokremelský prezident Ramzan Kadyrov rozhodnutí Moskvy přivítal. "Úkoly boje s terorismem, stanovené před deseti lety, byly splněny. Čečensko je dnes klidnou, rozvíjející se zemí. Zrušení protiteroristické operace jen napomůže hospodářskému růstu," prohlásil.

Konec speciálního režimu mimo jiné znamená, že Moskva bude moci z Čečenska stáhnout přes dvacet tisíc "omonovců" neboli vojáků ze zvláštních jednotek ministerstva vnitra, kteří tam jsou rozmístěni. Ulevit by se mělo i médiím, pro něž také platila řada omezení.

Čečensko po rozpadu SSSR

První rusko-čečenská válka z let 1994 až 1996 trvala 21 měsíců a její účet byl hrozivý: sto tisíc mrtvých, z toho 5 500 ruských vojáků, a zničené Čečensko.

• Další střety v Čečensku začaly v roce 1999, kdy Kreml obvinil tamní ozbrojence z útoků v ruských městech. Formálním důvodem návratu Rusů do Čečenska byla série čečenských útoků v Dagestánu. V druhé válce zahynulo podle různých zdrojů až 80 tisíc lidí, z toho
podle Moskvy přes pět tisíc ruských vojáků a více než 14 tisíc rebelů.

6. září 1991 - Moc převzal Všelidový sjezd čečenského lidu v čele s Džocharem Dudajevem. Slaví se jako Den nezávislosti. V říjnu byl Dudajev zvolen prezidentem.

11. prosince 1994 - Začala první rusko-čečenská válka.

14. června 1995 - Čečenské komando vedené Šamilem Basajevem zajalo v ruském Buďonnovsku stovky rukojmích, vymohlo si zahájení mírových rozhovorů s Ruskem. Zahynulo 130 lidí.

21.-22. dubna 1996 - Při ruském raketovém útoku zemřel prezident Dudajev, nástupcem zvolen Zelimchan Jandarbijev.

27. ledna 1997 - Čečenským prezidentem zvolen Aslan Maschadov.

12. května 1997 - Maschadov a ruský prezident Boris Jelcin podepsali v Kremlu mírovou smlouvu.

7. srpna 1999 - Ruská armáda zahájila v Dagestánu kvůli vpádu čečenských rebelů vojenskou operaci na severním Kavkaze. Kreml také tehdy obvinil čečenské ozbrojence z útoků v ruských městech, při nichž zemřelo přes 300 lidí. 1. října pak vpádem ruských jednotek do Čečenska začala druhá rusko-čečenská válka.

6. února 2000 - Úřadující ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že
vojenská operace v Grozném skončila. V červnu pak v Čečensku zavedl přímou prezidentskou správu a jejím šéfem jmenoval nejvyššího čečenského muslimského duchovního Achmata Kadyrova.

3. listopadu 2002 - Ruský ministr obrany Sergej Ivanov nařídil nové rozsáhlé vojenské akce.

5. října 2003 - V prezidentských volbách zvítězil dosavadní civilní správce Čečenska Achmat Kadyrov.

9. května 2004 - Kadyrov zemřel při atentátu na stadionu v Grozném, v srpnu v předčasných volbách vyhrál dosavadní
ministr vnitra Alu Alchanov.

• 8. března 2005 - Vůdce čečenských povstalců a bývalý prezident Aslan Maschadov byl zabit během "speciální operace" v obci Tolstoj-Jurt.

27. listopadu 2005 - V Čečensku se konaly parlamentní volby, které vyhrála prokremelská strana Jednotné Rusko.

4. března 2006 - Ramzan Kadyrov, syn zavražděného Achmata Kadyrova, byl parlamentem potvrzen ve funkci předsedy čečenské vlády.

Noc z 9. na 10. července 2006 - Vůdce čečenských separatistů polní velitel Šamil Basajev byl zabit v Ingušsku.

2. března 2007 - Čečenský parlament zvolil Ramzana Kadyrova prezidentem.

27. března 2009 - Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval k ukončení zvláštního bezpečnostního režimu v Čečensku, označovaného jako protiteroristická operace. Oficiálně skončila 16. dubna.

Zdroj: ČTK

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.