Parlamentní volby v Rusku (18. září 2016)

Parlamentní volby v Rusku (18. září 2016) | foto: Reuters

Putinův úspěch překvapil i nás, říká šéfka komise. OBSE nešetří kritikou

  • 509
Putinova strana Jednotné Rusko získala po nedělních volbách do Státní dumy ústavní většinu. Šéfka volební komise Ella Pamfilovová řekla, že tak drtivý výsledek překvapil i sčítače hlasů. Volby sklidily kritiku od opozice i pozorovatelů OBSE. Kreml prý potlačuje občanskou společnost a hlasování mělo jen vypadat jako demokratické. Moskva kritiku odmítla.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na pondělní tiskové konferenci uvedla, že průběh voleb do Státní dumy narušilo omezování základních občanských práv a omezená možnost volby.

„Pokud chce Rusko dostát svým demokratickým závazkům, potřebuje dát více prostoru diskuzím a občanské angažovanosti,“ řekl podle agentury Reuters finský poslanec Ikkka Kanerva, koordinátor OBSE pro ruské volby.

Výsledky voleb do dumy

1. Jednotné Rusko: 54,2 %, 343 mandátů
2. Komunisté: 13,4 %, 42 mandátů
3. Liberální demokraté: 13,2 %, 41 mandátů
4. Spravedlivé Rusko: 6,2 %, 21 mandátů

Státní duma má celkem 450 poslaneckých křesel. Jednotné Rusko v ní získalo pohodlnou ústavní většinu. Oproti minulým volbám si polepšilo o 105 mandátů.

V ruských autonomních regionech vzbudila pozornost masivní podpora čečenského autoritářského vůdce Ramzana Kadyrova, který v místních volbách vyhrál se ziskem 98 procent hlasů.

Hlasování podle něj negativně ovlivnila státní média a stále silnější dozor Kremlu nad občanskou společností.

Ruské úřady například zařadily na seznam „zahraničních agentů“ nezávislou organizaci Levada, která se věnuje průzkumu veřejného mínění (více čtěte zde), nebo občanskou iniciativu Golos, která monitoruje volební přehmaty.

Ruské ministerstvo zahraničí výhrady OBSE odmítlo. „Prohlášení zahraničních pozorovatelů o nerovnoměrném mediálním prostoru pro kandidáty neodpovídá skutečnosti,“ uvedl v prohlášení zástupce ministerstva Andrej Něstěrenko. Kritika je podle něj nečestná a o údajných chybách se úřady „s údivem“ dozvídají až z prohlášení pozorovatelů.

Komise věří, že jsou volby v pořádku. Problém dělají tři okrsky

Centrální volební komise zatím informovala o problémech ve třech okrscích, kde možná výsledky hlasování nakonec anuluje. Opozice protestovala zejména na Sibiři, kde údajně za staré voliče přicházeli hlasovat jejich potomci. Jinak však komisaři věří, že se podařilo naplnit slib o „nejčistším hlasování“ v novodobých dějinách Ruska.

ČR volby na Krymu neuznává

Česká republika považuje volby na poloostrově Krym za nezákonné a neuznává je. Kandidáty, kteří tam uspěli, nepokládá za poslance ruského parlamentu. Ve svém prohlášení k aktuálním volbám v Rusku to uvedla česká diplomacie.

„Česká republika v souladu s politikou Evropské unie neuznala a neuznává nezákonné připojení ukrajinské Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu k Ruské federaci. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky proto pokládá Ruskem zinscenované ‚parlamentní volby‘ na Krymu za nezákonné a jejich výsledky neuznává,“ uvedl resort na webu.

„Doufám, že tyto výsledky přesně odrážejí realitu. Pokud by měl kdokoli nějaké pochybnosti, může přijít za námi, je u nás vítán,“ prohlásila v pondělí předsedkyně komise Ella Pamfilovová. Státní agentuře TASS poté sdělila, že tak drtivé vítězství Jednotného Ruska sčítače hlasů překvapilo.

„Jsem si jistá, že většina komise takový výsledek nečekala. V mnoha ohledech to pro nás bylo překvapení,“ prohlásila někdejší ruská ombudsmanka a oblíbená liberální politička. Kreml ji do čela komise jmenoval jako nástupkyni Vladimira Čurova, aby posílil důvěru v organizátory voleb.

Po těch posledních si Čurov od opozice vysloužil označení „nedostudovaný čaroděj“, neboť prý vítězství Jednotného Ruska „vykouzlil“ až po uzavření volebních místností (psali jsme zde). Zejména příznivci opoziční strany Jabloko hlasitě volali po jeho konci, kterého se nakonec dočkali.

Kreml pustil oponenty i do televize

Dosazení oblíbené Pamfilovové je podle některých analytiků součástí snahy o to, aby se volby při pohledu zvenku jevily demokraticky a zároveň příliš nezamíchaly poměry na ruské politické scéně.

Americká CNN si všimla, že někteří Putinovi oponenti letos výjimečně dostali prostor v předvolebních debatách státní televize, jejíž vysílání je jinak vytrvale ignoruje. Přišel do ní třeba ruský expremiér Michail Kasjanov, někdejší ruský premiér a současný šéf opoziční strany PARNAS.

Host věrný Jednotnému Rusku mu do studia přinesl americkou vlajku, aby divákům „připomněl, čí zájmy hájí“. To však podle Kasjanova není důležité - zásadní je, že jej televize poprvé za několik let vůbec pozvala do studia.

Rádio Svobodná Evropa ovšem podotýká, že televize letos debaty posunula na nepříliš atraktivní podvečerní čas, aby vystoupení opozičních lídrů nesledovalo mnoho lidí.

Ani někdejší oligarcha a politický vězeň Michail Chodorkovskij nevěří, že by Kreml podobné kroky podnikal s cílem zajistit rovnou politickou soutěž. „Víme, jak zněly instrukce: Žádné skandály. Nic, co by na volby vrhalo stín nelegálnosti - alespoň ve velkých městech,“ líčí muž, který po dekádě v ruském vězení zamířil do exilu na západ Evropy.

Dumu obsadí jen systémová opozice, zbytek hlasů se roztříštil

Uspokojivý výsledek pro Putinovy věrné měly podle kritiků v neposlední zajistit i samotné stranické kandidátky. O místa ve Státní dumě se utkalo hned 14 politických stran.

Kromě Jednotného Ruska i takzvaná systémová opozice - strany, které na pohled budí dojem politické plurality, ale v praxi hlasují stejně jako uskupení s Medveděvem v čele. Jde o komunisty, stranu Spravedlivé Rusko a liberální demokraty.

Několik skutečně opozičních stran pak doplňují také hnutí, která parlamentní ambice ve skutečnosti nemají. Jejich úkolem je podle Svobodné Evropy roztříštit podporu voličů tak, aby se kromě zavedených stran už nikdo další do parlamentu nedostal.

I kdyby některou z desítky malých stran volil například každý pátý Rus, žádná z nich nepřekoná hranici pro vstup do parlamentu a všechna křesla si rozdělí parlamentu plně ovládlo Jednotné Rusko, kterému budou sekundovat staré známé strany.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video