Příbuzným další otevření archivů umožní zjistit, zda byl jejich blízký popraven, nebo zemřel během věznění v gulagu, kde řádily nemoci i hlad.
Ochránci lidských práv tento krok přivítali, avšak s výhradou, že dokumenty z let 1920 až 1950 by měly být přístupné široké veřejnosti, a ne jen příbuzným obětí.
Složky tajné služby KGB byly za komunismu chráněny jako státní tajemství. V roce 1992 odtajnil dokumenty o represích sovětské éry prezidentský dekret. Agentura AP ale konstatuje, že zatím není zcela jasné, jaká omezení byla nyní zrušena.
Mluvčí Federální bezpečnostní služby, která nahradila KGB, se zdržel podrobností. Potvrdil jen, že šéf archivů Vasilij Christoforov oznámil, že přístup do archivů mají mít příbuzní postižených stalinskými čistkami.
Podle advokátky Ljudmily Alexejevové sice prezidentský dekret z roku 1992 umožnil příbuzným obětí, badatelům a novinářům pátrat v dříve odtajněných dokumentech. Ale později byl přístup k nim opět omezen, bez jakéhokoliv vysvětlení. V posledních sedmi letech byly podle Alexejevové archivy fakticky uzavřeny. Odhaduje, že právě tato neodůvodněná omezení nyní tajná služba zase zrušila.
"Malé okénko se opět pootevřelo," řekla. Potíž však vidí v tom, že badatelé, spisovatelé či reportéři se k dokumentům dostanou jen se souhlasem příbuzných obětí - pokud ovšem příbuzní popravených v roce 1920 po 87 letech ještě žijí.
Odhaduje se, že za vlády diktátora Josifa Stalina bylo popraveno, uvězněno či deportováno do nehostinných končin Sovětského svazu na 20 milionů lidí, polovina z nich represe nepřežila.
