Rozhodnutí ve čtvrtek oznámil ředitel petrohradské Ermitáže Michail Piotrovskij.
„Předměty z krymského muzea patří do krymského muzea. Je to tak správné, protože (na Krymu) byly nalezeny,“ řekl na tiskové konferenci Piotrovskij, který podle agentury Reuters patří v Rusku k nejrespektovanějším osobnostem z oblasti kultury.
Rozhodnutí nizozemského soudu je podle něj součástí sílícího trendu, kdy jsou spory o kulturní statky využívány k jiným cílům.
„Je důležité, že existují kulturní práva, a ne vládní práva a práva jedinců,“ uvedl Piotrovskij. Muzeum Allarda Piersona v nizozemské metropoli si na výstavu nazvanou Krym: Zlato a tajemství Černého moře půjčilo historické artefakty staré až několik tisíciletí ze čtyř muzeí na Krymu. Příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou. Po invazi a politickém převratu v roce 2014 už však muzea na ukrajinském poloostrově kontroluje Rusko.
O předměty, mezi nimiž jsou zlaté šperky, helmice, zbraně či nádoby, se od té doby Ukrajina a krymská muzea přely. Kyjev přitom argumentoval tím, že se jedná o státní majetek.
Nizozemský soud ve středu rozhodl, že na základě pravidel Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) musejí být historické cennosti vráceny jako kulturní dědictví suverénnímu státu, což Krym není. Zlaté artefakty prozatím zůstávají v Nizozemsku pro případ odvolání proti rozsudku.
Krymský poloostrov Rusko anektovalo v březnu 2014 poté, co se místní obyvatelé v referendu rozhodli pro připojení oblasti k Rusku. Mezinárodní společenství považuje referendum za nezákonné a připojení Krymu k Rusku neuznává.
