"Záleží to na názoru odborníků, diplomatů a armády," řekl Surikov. Podle něj je třeba nejprve posoudit, zda je takový krok nutný a možný. Pokud ano, bude muset Moskva rozhodnout, kdy a jak ho uskuteční.
"Mluvím o zařízeních spojených s jadernými zbraněmi," zdůraznil velvyslanec.
Moskva od počátku odmítá americký záměr vybudovat ve střední Evropě protiraketový štít, jehož radarová část by měla stát v Česku a silo s desítkou protiraketových střel v Polsku.
Rusko považuje plánovanou základnu za ohrožení vlastní bezpečnosti a narušení strategické rovnováhy. Nepřijímá ani zdůvodnění americké strany, že základna má chránit před útoky Íránu. Podle Rusů íránská hrozba neexistuje. Moskva už dříve pohrozila v případě vybudování systému blíže neupřesněnými odvetnými kroky.
Autoritativní běloruský prezident Alexandr Lukašenko štít také odmítá a v minulosti několikrát pohrozil odvetnými opatřeními ve spolupráci s Kremlem. Putin nedávno nabídl Washingtonu místo zvažované evropské základny alternativu: Rusko a USA by mohly společně využívat radarovou stanici v ázerbájdžánské Gabale, kterou si Rusko pronajímá.
Využití tohoto radaru by podle Ruska mohlo nahradit plánovanou radarovou stanici v Česku. Rakety, jež by byly součástí systému, by mohly být umístěny na moři nebo ve státech jako je Turecko. Obě strany mají o ruském návrhu jednat v říjnu. Washington ale už dříve oznámil, že se plánu na výstavbu základny v Evropě nevzdá.
