Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko odtajnilo dokumenty o Osvětimi, chce umlčet kritiku Západu

  17:33aktualizováno  17:33
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo dosud tajné dokumenty o osvobození Osvětimi. Reagovalo tak na údajně se množící kritické diskuze na Západě, které zpochybňují roli Rudé armády. Materiály například mají ukázat nadšení Poláků při vítání sovětských vojáků.

Přeživší zahájili úterní 70. výročí osvobození Osvětimi pokládáním věncům a zapalováním svíček u Zdi smrti v táboře Auschwitz I. (27. ledna) | foto: Reuters

„Na Západě se objevují výroky ve prospěch různých politických zájmů, které se snaží snížit roli Rudé armády při osvobozování koncentračních táborů. Ale existují archiválie, které střeží historické pravdy,“ píše ruské ministerstvo obrany, na jehož stránkách jsou dokumenty k dispozici.

Materiály z ústředního archivu ruského ministerstva obrany odhalují průběh osvobozování Polska v roce 1945. Některé z patnácti dokumentů byly tajné, k jiným měli omezený přístup pouze historici.

Osvětim si připomněla 70. výročí osvobození

Zveřejněné dokumenty také mají ukázat, s jakým nadšením Poláci vítali Rudou armádu. Jedna archiválie ukrývá svědectví prvních vojáků, kteří se do „továrny na smrt“ dostali, a také korespondenta ruského deníku Komsomolskaja pravda. Jejich očitá svědectví popisují první dojmy. 

Odtajněné zprávy také ujasňují národnostní složení Rudé armády osvobozující krok po kroku největší vyhlazovací tábor. Jednotky se skládaly z 39 národností - ruské, ukrajinské, běloruské, arménské, osetinské či gruzínské. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že vojáci různých národností osvobozovali tábory „bok po boku“.

Přesně před 70 lety osvětimský táborový komplex osvobodili vojáci 1. ukrajinského frontu. Sovětský svaz fronty pojmenovával podle místa působení a ne podle národnostního složení vojáků.

Svobodu tak 27. ledna 1945 získalo sedm tisíc vězňů, kteří tam nacisté zanechali. Věznitelé totiž, když se blížila Rudá armáda ostatní vězně převezli jinam a snažili se zničit důkazy o svých hrůzných činech.

Letos je tak zřejmě naposledy, kdy si kulaté výročí mohou připomenout přeživší, proto se pietní akce v Osvětimi soustředily na ně (více o pietě zde a o vzpomínkách v táboře zde).

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.