"Poslední americko-evropský návrh je jen nenápadným krokem k nezávislosti Kosova," prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin. Moskvu nepřesvědčil ani fakt, že rezoluce předpokládá další čtyřměsíční rozhovory mezi Bělehradem a Prištinou.
Ale Západ už má ruských negací dost. Zástupci USA, Francie a Velké Británie v OSN dali po včerejším jednání najevo, že jejich ochota ke kompromisům dosáhla maxima. "Zašli jsme tak daleko, jak jsme jen mohli," citovaly agentury francouzského diplomata Jeana-Marka de La Sabliera.
"Pokud Rusko během několika dnů rezoluci nepřijme, Evropská unie bude kosovskou otázku řešit mimo Radu bezpečnosti," řekl unijní představitel pro zahraniční politiku Javier Solana.
Jihosrbská provincie Kosovo je od roku 1999 pod mezinárodní správou. Devadesát procent tamního obyvatelstva tvoří etničtí Albánci, kteří se dožadují nezávislosti. Mají přitom podporu Spojených států i Evropské unie.
Na druhé straně hřiště ovšem stojí Srbové, kteří nezávislost Kosova odmítají a nabízejí širokou autonomii. Používají přitom historické argumenty: Kosovo je kolébkou našeho národa, říkají. Spoléhají právě na podporu Ruska jakožto svého tradičního spojence.
Rezoluce Rady bezpečnosti vychází z návrhů zvláštního zmocněnce a bývalého finského prezidenta Marttiho Ahtisaariho.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun varoval Kosovo před jednostrannými kroky. "Jednostranné prohlášení s sebou vždy nese nebezpečí. Doufám, že Kosovo tento krok nezvolí," zaznělo na adresu Prištiny od Pan Ki-muna.
