Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko ještě nemá svého Snowdena, rozvědka ale může monitorovat sítě

  0:05aktualizováno  0:05
Zatímco Spojené státy zvažují, jestli a jak omezit špehování on-line služeb vládními agenturami, na druhé straně Atlantiku je situace jiná. Evropa, která se tak cítila dotčena americkým sledováním, si sama "zadělává" na podobný problém.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Když bývalý technik amerických tajných služeb Edward Snowden "zběhl" a začal světu dávkovat informace o tom, co všechno Američané na internetu sledují, Evropa byla v šoku.

I když trochu paradoxně právě Evropa informace získané Američany také využívala. Teď ale vyplývá postupně na povrch to, že sledováním datových toků se intenzivně zabývají a možná i s větší volností také Britové a další země.

A pochopitelně také Rusko, které Snowdenovi poskytlo útočiště. Nikdo zatím netuší jak a čím se ruští experti v tomto ohledu zaobírají. Žádný podobný "Sněžninský či Sněžněnko" totiž ještě na Západ neutekl. Je ale docela možné, že za pár let bude mít každá světová velmoc takového "svého Snowdena", který bude v relativním bezpečí "druhé či třetí strany" postupně zveřejňovat, co všechno jeho původní chlebodárci sledovali a sledují. Možná se také dočkáme vzájemných výměn jako u odhalených špiónů v dobách studené války.

Rusko má na sledování zákon

"Nepochybujme o tom, že Rusko stejně jako další státy dělají to samé. Využívají technologie k získávání informací," uvedl bezpečnostní expert Andor Šándor, který v minulosti řídil vojenskou zpravodajskou službu.

V Rusku totiž už rok platí zvláštní zákon, který vnitřní zpravodajské službě FSB umožňuje detailně zkoumat tok dat napříč ruskými sítěmi takzvanou technologií DPI (Deep Packet Inspection). Ta umožňuje zkoumat kompletní uživateli přenášený obsah, nikoliv jen hlavičky paketů a mimo jiné také dovoluje obejít šifrování tím, že umožní zachytávat šifrovací klíče, které si uživatelé respektive aplikace vyměňují.

ANALÝZA: První kroky ke vzniku mezinárodního kybernetického bezpečnostního režimu

"A tak se může stát, že váš Skype hovor do Německa bude z důvodů přetížení linek přesměrován přes Rusko, které jej rozklíčuje," konstatoval analytik kybernetické bezpečnosti Nikola Schmidt.

Rusko a také Čína podle něj vidí v současné podobě internetu jednak hrozbu z nenápadně probíhající intervence západních zemí do jejich systémů, ale i hrozbu vnitřní, tedy ze strany kriminálníků a disidentů, kteří by mohli ohrozit existenci jejich mocenských struktur.

Nové informace získané starými metodami

"Tento strach Ruska je hmatatelný při vyjednávání o takzvaných CBMs (Confidential Buidling Measures) v OBSE ve Vídni. Státy zde hledají možnosti, jakým způsobem budou na poli kybernetické obrany či bezpečnosti spolupracovat," řekl Schmidt.

Podle Šándora může být rozdíl maximálně v tom, jak široký záběr Rusko při sledovaní má. "U americké NSA je ohromný. Nedomnívám se, že FSB, GRU a další agentury mají takové schopnosti jako americká NSA. Ovšem pokud by je měly, určitě by jim nebylo proti srsti je využívat," řekl Šándor.

A Moskva k tomu nemusí mít ani supermoderní tajné komplexy se špičkovou technologií. Pro tajné služby by podle Šándora neměl být velký problém získat u poskytovatelů internetu či služeb své informátory nebo spolupracovníky.

Otázkou pak bude, jak se evropské země postaví k tomu, až z Ruska nějaký takový "Snowden" uprchne a promluví. Hysterie jako v případě amerického průšvihu zřejmě nepropukne. I když to bude od Evropy velmi pokrytecké. Zatímco z USA evropské vlády samy informace získané sledováním internetu týkající se například teroristických hrozeb dostávají, od Ruska zřejmě nic takového čekat nemohou.

Ačkoliv jeden podobný případ se už kdysi objevil. Bývalý major KGB a šifrovací specialista Viktor Šejmov, který v osmdesátých letech utekl do Spojených států. A tam dnes jako uznávaný vizionář a vynálezce patří k nejpovolanějších expertům na kybernetickou bezpečnost.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.