Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko nechce sbližení s NATO uspěchat

  9:28aktualizováno  9:28
Moskva - Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Dmitrij Rogozin při setkání se zástupci Parlamentního shromáždění NATO opětovně vyjádřil odmítavý postoj Moskvy k rozšíření aliance. Zároveň dodal, že navázání užší spolupráce Ruska s NATO by se nemělo uspěchat. Klíčovou roli v dalším sbližování Aliance a Ruska a přijetí nových zemí do NATO přitom určitě sehraje listopadový summit v Praze. Prezident Putin: Rusko musí držet krok.
Vztahy mezi Ruskem a Západem se za posledních šest měsíců výrazně oteplily, když ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil podporu válce proti terorismu vedené Spojenými státy.

Představitelé Ruska a NATO v této souvislosti začali diskutovat o formě užší vzájemné spolupráce.

O významu pražského summitu v kontextu sbližování Rusko-NATO svědčí i eminentní zájem představitelů NATO, aby na summit do Prahy přicestoval i ruský prezident Vladimir Putin.

Generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson dokonce považuje nadcházející summit za klíčový k posílení spolupráce s Ruskem a vyjasnění vzájemných pozic. Spolu s prezidentem Václavem Havlem minulý týden při Robertsonově návštěvě Prahy vzkázali, že účast prezidenta Putina na summitu je velmi důležitá.

O podobě nového orgánu NATO-Rusko by se mělo jednat již na květnovém setkání ministrů zahraničí NATO v Reykjavíku. Rogozin však prohlásil, že není třeba tak rychlého rozhodnutí a zároveň dodal, že Západ se nabídnutím nové formy spolupráce snaží utišit ruské protesty proti rozšiřování NATO.

Vztahy mezi Ruskem a NATO jsou podle Rogozina natolik důležité, než aby vyústily ve špatně fungující mechanismus, který by zničil spolupráci namísto jejího posílení.
Představitelé NATO uvedli, že nový mechanismus spolupráce by zahrnoval členství Ruska v některých politických orgánech, které budou úzce spolupracovat s aliancí na takových otázkách, jako je boj proti terorismu a proti šíření zbraní hromadného ničení.

Mohly by též převzít odpovědnost za organizování mírových akcí. Zároveň však představitelé NATO zdůraznili, že Moskva by neměla právo veta při rozhodování aliance.
Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh....
Zájem o zálohy roste. Armáda přijala rekordních 600 dobrovolníků

Dalších zhruba šest stovek nováčků nastoupilo ve Vyškově k základnímu vojenskému výcviku. Kromě budoucích profesionálů také 50 nových aktivních záložníků a 15...  celý článek

Dynamická ukázka modifikovaného  pancéřového bojového tanku T-72M4 CZ
Na Dnech NATO se bojovalo na zemi i ve vzduchu. Saúdy zradilo počasí

I přes nepřízeň počasí navštívilo sobotní program Dnů NATO v Ostravě více než 65 tisíc lidí. Pro diváky pravděpodobně nejatraktivnější představení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.