Moskvě si kvůli tomu opakovaně stěžovala ministerstva zahraničí obou států, napsal švédský list Dagens Nyheter. Podle litevské diplomacie zdůvodnilo Rusko své kroky nutností ochránit svůj vojenský výcvikový prostor.
„Švédsko o události jednalo s ruskými úřady,“ citoval švédský list Pezhmana Fivirina ze švédského ministerstva zahraničí. Ten také řekl, že ukládání kabelu se provádělo ve shodě s mezinárodním právem.
Litevské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že si kvůli incidentům předvolalo ruského velvyslance. Vilnius tvrdí, že ruské námořnictvo zásahem do podmořských prací porušilo konvenci OSN o využívání moří.
Zhruba 400 kilometrů dlouhý podmořský kabel mezi litevskou Klajpedou a východošvédským městem Nybro by měl na konci letošního roku propojit energetickou síť Litvy se skandinávskými státy. Dílo je vnímáno jako krok k posílení energetické bezpečnosti regionu.
Některé evropské státy v posledních měsících opakovaně hlásí četné incidenty s ruskou armádou, především jde o narušení vzdušného prostoru či lety ruských vojenských strojů v blízkosti hranic. Švédsko na konci loňského roku provedlo největší podmořské pátrání od konce studené války po údajné cizí ponorce, která podle Stockholmu narušila výsostné vody země. Žádnou zemi Švédsko z činu neobvinilo. Obdobné narušení nedávno ohlásilo Finsko.
