„Vychováváme zde novou elitu. Všichni budou mít šanci dostat se k moci,“ vysvětluje redaktorům The Guardian koncept školy její 74letý ředitel Zurab Čavčavadze. Zatímco sedí pod ohromným portrétem posledního ruského cara Mikuláše II., mluví o tom, jak se z jeho studentů stávají „lidé morálně na výši, naplněni vírou, intelektem a vlastenectvím“.
Čavčavadze patří k malé ale vlivné skupině lidí, pro něž je carská minulost Ruska inspirací a kteří zároveň nepřestávají věřit v její brzký návrat. Ruské impérium zaniklo v roce 1917 po únorové ruské revoluci, která vyústila v abdikaci cara Mikuláše II. V říjnu téhož roku se vlády ujali bolševici v čele s Vladimirem Iljičem Leninem.
„Podívejte se, co ruský lid udělal s Leninem, Stalinem i Putinem. Jakmile je někdo u moci několik let, stává se nedotknutelným. Rusové usilují o monarchii, sama duše Ruska je monarchie,“ dodává Čavčavadze.
V několika rozlehlých budovách, které stojí kolem nově postavené katedrály na předměstí Moskvy, jsou tak více než čtyřem stovkám studentů vštěpovány carské tradice a zvyky. Vyučuje se zde především latina, Písmo svaté a historie. Učebnice musely projít speciální prověrkou, která se postarala o to, aby nebylo na dějiny Sovětského svazu nahlíženo pozitivně, tak jak je tomu u moderních ruských učebnic.
Celá moskevská škola je prosycena monarchistickým odkazem. Portréty carů dozorují na školních chodbách a na konci jedné z nich se hrdě tyčí socha ruské carevny Kateřiny Veliké. Ve studentském sále visí dalších osm velkolepých obrazů ruských carů.
Vychováváme ortodoxní vlastence
Speciální škola je projektem Konstantina Malofejeva, tajemného ruského miliardáře, kterého někteří nazývají „pravoslavným oligarchou“. Malofejev má úzké vazby na Kreml a předpokládá se, že finančně podporoval anexi Krymu. Stojí také za nacionalistickým, pravoslavným televizním kanálem Cargrad.
„Posláním naší školy je vychovávat pravoslavné patrioty, kteří hrdě ponesou odkaz celé tisícileté tradice Ruska a nikoliv jen posledních několika dekád,“ vysvětluje Malofejev ze své centrální moskevské kanceláře, kterou zdobí pravoslavné ikony a velký portrét konzervativního cara Alexandra III. „Je pro mě velmi důležité navázat na tradici, která byla přerušena v roce 1917,“ dodává miliardář.
Podle Malofejeva by k návratu monarchie mohlo dojít dříve, než by kdokoliv čekal. Věří totiž, že by novým carem mohl být korunován třeba současný ruský prezident Vladimir Putin, jehož počínání v podzimním průzkumu hodnotilo pozitivně téměř 90 procent Rusů (psali jsme zde).
Sté výročí únorové revoluce a Mikulášovy slzy
Únorová revoluce, která podle našeho gregoriánského kalendáře připadá na začátek března, slaví letos sté výročí. Rozruch u ruské pravoslavné veřejnosti proto vyvolala zpráva z krymského Simferopolu, kde prý začala ronit slzy busta posledního ruského cara Mikuláše II. umístěná v kapli místní prokuratury.
„Zázrak“ oznámila veřejnosti poslankyně ruské vládní strany Jednotné Rusko Natalja Poklonská, bývalá krymská prokurátorka. K zázračné bustě podle Poklonské přicházejí rodiče s nemocnými dětmi v naději, že se jejich ratolesti uzdraví.
Kromě bývalého cara začalo prý v kapli ronit slzy i několik ikon. Zpráva o simferopolském „zázraku“ měla velký ohlas na ruských sociálních sítích. Část uživatelů netajila své nadšení, jiní si z posvátných slz, ale především z poslankyně Poklonské, tropili žerty.
Nicméně i tento případ ukazuje, že i o století později část Rusů stále cítí k někdejšímu impériu nostalgii. Mnoho příznivců carského zřízení je mezi voliči nacionalistické Liberálnědemokratické strany Vladimira Žirinovského. Ta nedávno v dolní komoře parlamentu navrhla změnu státních symbolů, které by se vrátily k vlajce a státní hymně z dob ruského impéria (psali jsme zde).
