Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nad Moskvou se vztyčí obří Vladimír, obyvatelé metropole se bouří

  12:19aktualizováno  12:19
Na Moskvu by už brzy měla shlížet socha Vladimíra I. Proti monumentálnímu památníku prvního křesťanského vládce Kyjevské Rusi protestují desetitisíce obyvatel hlavního města. Nelíbí se jim, že by jmenovec prezidenta Putina měl dominovat moskevskému panoramatu.

Socha knížete Vladimíra I. je dílem sochaře Salavata Ščerbakova (10. června 2015) | foto: Profimedia.cz

Čtyřiadvacetimetrová socha svatého Vladimíra by měla být odhalena na Vrabčích horách letos v listopadu při příležitosti tisíciletého výročí jeho úmrtí. Jeden z nejvýznamnějších vládců ruské historie odsud bude mít dobrý výhled na celé město - a naopak bude dobře viditelný z celé metropole.

Řadě lidí se pomník nelíbí a protestují proti tomu, že radnice o jeho umístění rozhodla, aniž se zeptala na názor veřejnosti. Petici proti jeho umístění na návrší na pravé straně řeky Moskvy už podepsalo 55 tisíc lidí.

Bouří se i studenti a profesoři Moskevské státní univerzity, jejíž monumentální stalinistická budova stojí pár desítek metrů od plánovaného místa pomníku. Upozorňují, že půda na Vrabčích horách je nestabilní a socha by se mohla zřítit.

Stavba pomníku dávného Rurikovce je i otázkou politickou. Kníže Vladimír je další historickou postavou, které se snaží Kyjev i Moskva využít v současném konfliktu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko nedávno podepsal dekret, podle nějž je rok 2015 výročím smrti zakladatele „Ukrajinské Rusi“.

Krymský motiv

Politický význam Vladimíra I. stoupl obzvlášť minulý rok po anexi Krymu. Podle ruského prezidenta Putina kníže v roce 988 našeho letopočtu přijal křest právě tam. 

„Poloostrov Krym má pro Rusko strategický význam jako spirituální zdroj rozvoje mnohovrstevnatého ale pevného ruského národa a centralizovaného ruského státu,“ prohlásil šéf Kremlu loni v prosinci a pokračoval: „Bylo to na Krymu, ve starobylém městě Chersonésos, kde byl kníže Vladimír pokřtěn před tím, než přinesl křesťanství na Rus.“

Historici upozorňují, že v 11. století Rusko ani Ukrajina neexistovaly. „Oba státy jsou následníky východní křesťanské entity, která se objevila a vzkvétala mezi 10. a 11. stoletím. Politicky není jejím přímým dědicem ani jedna z těchto zemí,“ řekl listu The Guardian profesor slavistiky Simon Franklin z univerzity v Cambridge.

Podle něj sice Vladimír zřejmě skutečně byl pokřtěn na Krymu, poloostrov ale pak ještě dlouhou dobu zůstal pod nadvládou Byzantské říše. K Rusku ho připojila až o sedm století později Kateřina Veliká.

Autor sochy Salavat Ščerbakov tvrdí, že o definitivním umístění ještě nebylo rozhodnuto. Pro něj je důležité, aby dílo stálo v Moskvě.

„Můžeme se dohadovat o historické roli Ivana Hrozného, Josifa Stalina nebo dokonce Petra Velikého, ale kníže Vladimír je nepochybně pozitivní postavou,“ uvedl národní umělec a autor sochy cara Alexandra I. nedávno odhalené nedaleko Kremlu. 

Jen pro zajímavost: jak upozorňuje web Svobodné Evropy, plánovaná moskevská socha je o tři metry vyšší než pomník knížete Vladimíra (ukrajinsky Volodymyra) v Kyjevě.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Policie stále pátrá po jednom ze strůjců pařížských útoků Salahu Abdeslamovi.
Pařížského atentátníka Abdeslama bude každý den k soudu převážet vrtulník

Salaha Abdeslama, jediného žijícího podezřelého z podílu na tragických teroristických útocích v Paříži z listopadu 2015, budou denně převážet vrtulníkem k...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.