Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nad Moskvou se vztyčí obří Vladimír, obyvatelé metropole se bouří

  12:19aktualizováno  12:19
Na Moskvu by už brzy měla shlížet socha Vladimíra I. Proti monumentálnímu památníku prvního křesťanského vládce Kyjevské Rusi protestují desetitisíce obyvatel hlavního města. Nelíbí se jim, že by jmenovec prezidenta Putina měl dominovat moskevskému panoramatu.

Socha knížete Vladimíra I. je dílem sochaře Salavata Ščerbakova (10. června 2015) | foto: Profimedia.cz

Čtyřiadvacetimetrová socha svatého Vladimíra by měla být odhalena na Vrabčích horách letos v listopadu při příležitosti tisíciletého výročí jeho úmrtí. Jeden z nejvýznamnějších vládců ruské historie odsud bude mít dobrý výhled na celé město - a naopak bude dobře viditelný z celé metropole.

Řadě lidí se pomník nelíbí a protestují proti tomu, že radnice o jeho umístění rozhodla, aniž se zeptala na názor veřejnosti. Petici proti jeho umístění na návrší na pravé straně řeky Moskvy už podepsalo 55 tisíc lidí.

Bouří se i studenti a profesoři Moskevské státní univerzity, jejíž monumentální stalinistická budova stojí pár desítek metrů od plánovaného místa pomníku. Upozorňují, že půda na Vrabčích horách je nestabilní a socha by se mohla zřítit.

Stavba pomníku dávného Rurikovce je i otázkou politickou. Kníže Vladimír je další historickou postavou, které se snaží Kyjev i Moskva využít v současném konfliktu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko nedávno podepsal dekret, podle nějž je rok 2015 výročím smrti zakladatele „Ukrajinské Rusi“.

Krymský motiv

Politický význam Vladimíra I. stoupl obzvlášť minulý rok po anexi Krymu. Podle ruského prezidenta Putina kníže v roce 988 našeho letopočtu přijal křest právě tam. 

„Poloostrov Krym má pro Rusko strategický význam jako spirituální zdroj rozvoje mnohovrstevnatého ale pevného ruského národa a centralizovaného ruského státu,“ prohlásil šéf Kremlu loni v prosinci a pokračoval: „Bylo to na Krymu, ve starobylém městě Chersonésos, kde byl kníže Vladimír pokřtěn před tím, než přinesl křesťanství na Rus.“

Historici upozorňují, že v 11. století Rusko ani Ukrajina neexistovaly. „Oba státy jsou následníky východní křesťanské entity, která se objevila a vzkvétala mezi 10. a 11. stoletím. Politicky není jejím přímým dědicem ani jedna z těchto zemí,“ řekl listu The Guardian profesor slavistiky Simon Franklin z univerzity v Cambridge.

Podle něj sice Vladimír zřejmě skutečně byl pokřtěn na Krymu, poloostrov ale pak ještě dlouhou dobu zůstal pod nadvládou Byzantské říše. K Rusku ho připojila až o sedm století později Kateřina Veliká.

Autor sochy Salavat Ščerbakov tvrdí, že o definitivním umístění ještě nebylo rozhodnuto. Pro něj je důležité, aby dílo stálo v Moskvě.

„Můžeme se dohadovat o historické roli Ivana Hrozného, Josifa Stalina nebo dokonce Petra Velikého, ale kníže Vladimír je nepochybně pozitivní postavou,“ uvedl národní umělec a autor sochy cara Alexandra I. nedávno odhalené nedaleko Kremlu. 

Jen pro zajímavost: jak upozorňuje web Svobodné Evropy, plánovaná moskevská socha je o tři metry vyšší než pomník knížete Vladimíra (ukrajinsky Volodymyra) v Kyjevě.

Autor:


Témata: Socha




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.