Rusko zmírnilo svůj odmítavý postoj k rozšiřování NATO a za Putinovy vlády zlepšilo své vztahy se západní alianci.
Estonsko, Lotyšsko a Litva, tři státy kdysi okupované Rudou armádou a přinucené připojit se k Sovětskému svazu, považují od rozpadu SSSR v roce 1991 členství v alianci za svou prioritu.
Podle Putina nebude mít Moskva proti jejich vstupu do Severoatlantické aliance námitky.
Ruský prezident dal mimo jiné najevo přesvědčení, že členství v NATO nepřispěje k větší bezpečnosti zemí usilujících o vstup do aliance. "Nemyslíme si, že expanze NATO zlepší číkoli bezpečnost," prohlásil prezident.
Ještě počátkem června Rusko potvrdilo, že se nezúčastní setkání zemí NATO v Praze. Listopadový summit se bude zabývat přijetím nových členů do aliance, což je trnem v očích Moskvy. "O svém stanovisku jsme už informovali vedení NATO," řekl ruský ministr obrany Sergej Ivanov.
Kreml podle Ivanova popouzelo, že Severoatlantická aliance má stále zájem na přijetí některých bývalých sovětských republik. Předpokládá se, že pozvání do NATO letos dostanou právě Litva, Lotyšsko a Estonsko.
